Společná dovolená totiž nebyl nejlepší nápad, přestože dceru Veroniku to potěšilo. Alice má Richarda pořád ráda, jenže on jí ani na pláži u čistého moře nevěnuje pozornost. Záhy se nechá slyšet, že se chce rozvést, protože potkal mladou doktorku Lenku. Jeho manželka se naštve a požaduje okamžitý odjezd z resortu. Sehnat se podaří akorát letadélko, které provozuje týpek s příznačným jménem Jimmy Holiday. Při velmi pěkné sekvenci ve vzduchu si prohlédneme bouřkové mraky, ale samotný pád, způsobený tím, že pilot patrně dostal infarkt, z logických (finančních) důvodů neuvidíme, pouze uslyšíme. Zraněná Alice se probere jako první a netuší, jestli náhodou nezůstane na ostrově sama. Čili zamrzí, že ji tvůrci nenechají takhle samotnou delší dobu, když už bylo rozhodně správné rozhodnutí sledovat nejdříve ji a až pak jeho.

V první řadě bude určitě dobré si povědět, že Ostrov, ač to tak podle traileru vypadá, vlastně není úplně komedie. A nejde jen o to, že se v jeden moment mluví o odstraněné děloze. Během expozice se jasně nabízí srovnávání s filmem Šest dní, sedm nocí, ve kterém si na opuštěném ostrově musí poradit Harrison Ford a Anne Heche. Jenže tenhle český počin během sledování vícekrát evokuje spíše Trosečníka s Tomem Hanksem, byť ten zůstal odříznutý od světa sám. Takže Richard se stává svého druhu Aliciným Wilsonem, protože on si povídat prakticky ani nepotřebuje.

 










 

Zato ji těší, že má vedle někoho, koho může ze ztroskotání obvinit a komu může nadávat. Jana Plodková svoji postavě vtiskla správnou dávku naštvanosti a afektovanosti (kterou mně připomněla příbuznou jedné mojí kamarádky), kdy kupříkladu neřeší závažnost situace a trvá na tom, že i na opuštěném ostrově budou žít odděleně, což se záhy ukáže jako nedobrý nápad. Zároveň se jedná do značné míry o nejvtipnější moment. Další vyplývají z faktu, že obě postavy jsou charakterově poměrně rozdílné, ale přesto chemie mezi Janou Plodkovou a Jiřím Langmajerem funguje a vzájemně se doplňují, takže v podstatě nenatrefíme na jediné hluché místo, neboť pořád je, na koho a na co se dívat.

Už úvodní záběr, ve kterém letíme nad mořem, stejně jako rytmicky výborně fungující prostřihy na krásy exotických thajských lokací, mnohé diváky a divačky tahle v únoru, kdy je do léta ještě daleko, určitě potěší. Podobný přístup zvolili režisér Rudolf Havlík a kameraman Václav tlápák už v případě Minuty věčnosti, kde ovšem v tomto směru přitlačili na pilu. Zjevně nejen pro podtrhnutí melancholické atmosféry islandské krajiny, nýbrž i kvůli tomu, aby „to bylo trochu cestopisný“ a aby natáhli stopáž, která v případě této výborné podívané z roku 2021, která prakticky představuje vztyčený prostředníček všem výrobcům současných nekvalitních českých komedií (mezi něž se přitom paradoxně tvůrci  Minuty věčnosti obvykle taky řadí), dosáhla pouze na 81 minut. Prostřihy na palmové listy, nárazy mořských vln, případně na nějakou tu opičku, tentokrát plní funkci čistě estetickou. Zrovna jako letecké záběry, které dodávají jak na vizuální atraktivitě, tak na epičnosti.

Některé nedorazy typu chybějícího vraku letadla na pláži nebo neinformování o tom, jak dlouhou dobu postavy na ostrově takhle nuceně strávily, se dají přejít. I proto, že možnosti byly při natáčení přeci jen trochu omezenější. Přejít se dají i klišé a předvídatelnost, jelikož ani v rámci tohoto subžánru se toho mnoho nového vymyslet nedá (je vlastně jedno, jestli jsme u moře nebo na horách). Lze tedy odhadnout, že postavy budou chtít napsat do písku prosbu o pomoc, že uvidí v dáli loď, která si jich nevšimne, nebo že budou muset řešit přítomnost zvířecího vetřelce, ... Co se příliš přehlédnout nedá, jsou umělejší masky při záběrech, kdy jsou postavy zraněné, a využití scenáristického pravidla tří v souvislosti se vzkazem v lahvi hozeným do moře rovněž nepůsobí reálně.

 










 

Tohle všechno by se dalo odpustit jenom v případě, kdy bychom sledovali velmi nadsazenou romantickou komedii, avšak – jak uvedeno – Ostrov je spíše jen lehce odlehčené survivor romantické drama, kdy při sledování neřešíme, co je na takovéto situaci vtipné, jako to, co bychom v ní sami udělali. Jak bychom se z ní dostali, resp. jak bychom ji přežili. Na jednu stranu to samozřejmě nemusí být úplně nepříjemné, když je kolem jídlo a pitná voda a když se podařilo z letadla zachránit užitečné vychytávky (např. nafukovací polštářek). Připočíst můžeme i fakt, že v civilizaci se za něčím neustále ženeme a leckde dýcháme špinavý vzduch, což uprostřed tropického ráje opravdu nehrozí. Ale co dělat, když není možné vyrazit do nákupáku na kafe? Nebo když začne bolet zub? A co teprve překonávání těžké závislosti na internetu/mobilu/elektřině?

Ostrov je film, u kterého se dalo vymyslet více žánrově souvisejících dramaturgických nápadů, a jehož tvůrci tudíž určitě mohli být odvážnější také v té romantické linii, protože asi nikoho nepřekvapí, že manželská krize pomine. Diváčkám by bývalo jistě nevadilo, kdyby si mohli tohle dílko překřtít na Modrou lagunu 3 bez jakékoli peripetie typu neúplného přečtení deníčku, jelikož scéna s předáním svépomocí vyrobeného „šperku“ bude patrně tou úplně nejlepší, ačkoli hrstka dalších adaptek by se asi našla. V případě zakomponování pirátů nebo dokonce kanibalů by jistě tolik nevadilo to napálení sprostých slov i tam, kde vůbec být nemusela. Přesto nezbývá, než zopakovat, že natáčení v zahraničí by skutečně mohla být cesta pro český film, byť to není snadné. Ale pozoruhodných neokoukaných, nebo naopak i familiárních zahraničních lokací, které by zaujaly nebo které by diváci a divačky znali z vlastní zkušenosti, se na této planetě vyskytuje celá řada … V této souvislosti možná dobré dodat, že není divu, že se Alici nakonec pryč z ostrova nechce, když začne být se stavem věcí spokojená. Koljovi se od Louky přece taky nechtělo. Malinko zamrzí, že jsme se nedočkali scény, kdy se rodiče opět setkají se svou dcerou. Ačkoli to bychom asi předtím museli paralelně sledovat i její strach a snahy o jejich záchranu. Takže jde vesměs pouze o další drobnost, jaká celkově velmi dobrý dojem (jak z produkčního a řemeslného, tak z diváckého úhlu pohledu) prostě nepokazí. Tedy hlavně za předpokladu, že se netěšíte na tu ryzí romantickou komedii. 

FOTO: CinemArt