Kristin neumí zacházet se zbraněmi, neslyší ultrazvuk a je až příliš slušná na to, aby se dokázala prosadit v jinak mužském světě. Syn odešel na vysokou (školu, tj. nešel do lesa lovit jeleny), v práci se to hemží netaktními blbečky a zrovna v přímém přenose viděla, kterak ji manžel podvádí s pohlednou slečnou. Ale zase u toho zůstali oblečení, na základě čehož se jí on potom chce jakožto liný nýmand vnutit. Ukáže se totiž, že při mafiánské přestřelce rodin Balbanových a Romanových byl zabit její dědeček, jehož de facto neznala. A protože se nacházíme v Kalábrii na území ‘Ndranghetty, bude muset jakožto jediná žijící příbuzná převzít rodinný byznys. Pomáhat ji při tom bude Bianca, která by se svou náturou a svým přísným pohledem dozajista zapadla do světa organizovaného zločinu lépe.

Asi netřeba nijak zvlášť zdůrazňovat, že Mafia Mamma je hodně nenáročná a tím pádem i nerealistická podívaná. O to více překvapí, s jakou intenzitou servíruje režisérka Catherine Hardwicke moment, ve kterém hlavní hrdinka přemůže nepřítele tím, že mu vrazí podpatek do oka a mezi nohy. Jakoby tím chěla vyjádřit nespokojenost s nabídkami, které jsou jí předkládány, protože by si ráda natočila něco drsnějšího. V Mexiku se odehrávající Miss Bala (recenze) jí v tomto směru vlastně taky nenabídla dostatečný prostor k tomu, aby se plnohodnotně realizovala. Na druhou stranu se bavíme o filmařce, která stála na počátku Twilight ságy …

Ani tentokrát se nevyhnula romantické lince. Nikoli mezi nesmělou studentkou a upírem, nýbrž mezi mafiánskou kmotrou z donucení, která nikdy ani neviděla Kmotra (recenze), a zdánlivě obyčejným Italem, kterému na letišti možná osudově padla do náruče. Zprvu to vypadá, že by se jí mohlo splnit přání být – tedy s drobnou úpravou – jako hrdinka dílka Jíst, meditovat, milovat, kde milování má v ideálním případě nahradit š*kání. Jenže potencionální poměr z ní neudělá ani novou Julii - jak Roberts, tak tu od Shakespeara, protože její Romeo, resp. tedy Romano (nikoli hip hop), se ji pokusí otrávit, což se čirou náhodou nepřekvapivě obrátí proti němu. Kdyby se po celou dobu dělo, že by nepřítele pokaždé zdolala za pomoci paní Štěstěny, byla by Mafia Mamma nepochybně mnohokrát záživnější.

 










 

Taková by pravděpodobně byla i tehdy, že by jednalo pouze o konverzačku Kristin a Bianky, která by ji zasvěcovala do mafiánských praktik (a třeba měla postranní úmysly) – s tím, že by občas v retrospektivě přidala vlastní související žážitek. V podstatě by to pak byl stejný koncept jako u Dvou papežů (recenze). Ovšem za takových okolností by bylo nutné najmout jiné scenáristy, kteří by dokázali vybalancovat humor a realističnost. Uvedený netflixovský počin navíc jasně potvrzuje, že nedobrý scénář vám nezachrání ani dva vynikající herci. A že Monica Bellucci (aka Malena) vynikající herečkou je, ať už zrovna má či nemá prostetickou nohu, zatímco Toni Collette bude jednou z těch nejvíce nedoceněných.

Mafia Mamma totiž nabízí hodně nezajímavé vedlejší postavy. Snad s výjimkou ambiciózního gangstera Fabrizia, jehož ztvárňuje Eduardo Scarpetta, jehož prastrýc byl synem tohoto. Až do soudního přelíčení to vypadalo, že Jenny (Sophia Nomvete) představuje jednu z těch herecky extrémně nevděčných úloh kamarádky hlavní hrdinky, která se vyskytuje akorát proto, aby dělala rádoby legrační humory, jaké ve skutečnosti často bývají zoufale nevtipné. Ostatně nevtipná je vlastně celá tahle komedie, na čemž nic nezmění ani občasná gesta a reakce dvou goril, které mají Kristin hlídat, ba ani fakt, že si při sledování můžeme vzpomenout na epizodu Žabař, kuchař, manželka a její Homer ze Simpsonových (kniha). Nicméně, protože jde o biják „efkový“ (stručně řečeno s výraznými ženskými protagonistkami a se ženami na důležitých tvůrčích profesích), svoje divačky si určitě najde. Tak jako kdysi například Slečna nebezpečná (recenze).

FOTO: Bioscop