Devatenácté století se zanedlouho stane minulostí. A do toho dvacátého se nepůjde, nýbrž poletí. Vypadá to, že budoucnost bude opravdu patřit vzducholodím. Jednu takovou vlastní podnikatel Findeys. Lépe řečeno vlastnil, protože parta pěti kluků mu s ní uletí, což označí za krádež. Toho se chytnou v deníku Světozor, kterému šéfuje Václav Trégl, jenž chce dělat novinařinu pořádně, tj. nechce žádné bulvární zprávy. Dobře ví, že význam tisku by se nikdy neměl podceňovat, což platí ve třetí dekádě 21. století patrně ještě víc, než v 60. letech toho minulého. Každopádně, případ Ukradené vzducholodi bude řešit redaktor Marek. A třebaže se to na první pohled může zdát nepravděpodobné, na scéně se objeví také špion, jehož cílem bude od Findeyse získat vzorec nehořlavého plynu.
Skoro všechny filmy Karla Zemana jsou fascinující. Jednu z drobných výjimek představuje právě Ukradená vzducholoď. Jasně, nepopře extrémní originalitu a jedinečné vidění světa svého geniálního stvořitele. A snad na každém záběru je opět znát, že z technického hlediska se jedná o nesmírně pracné dílko. Fascinující na ní je, že vznikla v době československé nové vlny, kdy ostatní současníci natáčeli tituly jako Ostře sledované vlaky, O slavnosti a hostech či Lásky jedné plavovlásky. Zásadní potíž bude ta, že autor tentokrát cílí v rámci svojí tvorby v daleko větší míře na dětské diváky, s čímž souvisí nižší propracovanost scénáře, kvůli čemuž postrádá film precizní ucelenost svých „brášků“.
Projekty jako Vynález zkázy, Bláznova kronika, Čarodějův učeň nebo Baron Prášil se navíc opírají o skvělý scénář a i v současné době, kdy CGI efekty dosáhly úrovně, kdy se s obrazem dá dělat prakticky cokoli, nutí jenom zírat se spadnutou čelistí a neustále si opakovat, jak je skvělé, že i u nás máme svého vizionářského génia, jehož styl a vynalézavost naprosto ohromily také v zahraničí. A to jak diváky a divačky, tak profesionály, jejichž filmografie jest rovněž unikátní a k nimž se řadí například Tim Burton či Terry Gilliam. Karel Zeman, sám výrazně ovlivněný Julesem Vernem, si navíc vybíral témata, jaká byla aktuální nejen v době uvedení snímků. Odsuzování válek a nedůvěra vůči novým vynálezům (nezřídka oprávněná) jsou věci, jaké holt doprovází lidstvo od jeho prvopočátků.
Ukradená vzducholoď potvrzuje, že Karel Zeman vždycky správně vybíral i atraktivní prostředí, kam by příběh zasadil. Tady jde o závěr 19. století, kdy už tvořil Alfons Mucha a svět se začal seznamovat s novým vynálezem zvaným kinematograf. Navzdory kombinované technice natáčení zůstávají vizuál a atmosféra vynikající, a to i po přesunutí mimo civilizaci, byť ta inspirace zmíněným francouzským spisovatelem by nemusela být až tak doslovná. Tentokrát režisér sice neobsadil Janu Brejchovou, Miloše Kopeckého, Jana Wericha, Petra Kostku či Emílii Vašáryovou, nicméně obsazení zůstává pořád kvalitní s typově přesně vybranými herečkami a herci, pochopitelně včetně Karla Effy. Také pro Ukradenou vzducholoď platí, že se zaryje hluboko do paměti, ať už ji poprvé vidíme v dětství nebo v dospělosti. Jenže zatímco ostatní vyjmenované autorovy počiny existují v dokonalé rovnováze a harmonii, tady zkrátka forma poněkud nečekaně zvítězila nad obsahem.
P. S.: V bonusové sekci se nachází TRAILER, třicetisekundový spot lákající do MUZEA KARLA ZEMANA, velmi pěkně popsaná FILMOGRAFIE KARLA ZEMANA, a taky KRÁTKÝ (takže nikoli tento) DOKUMENT O KARLU ZEMANOVI, který trvá necelých patnáct minut.
FOTO: cinema.de