Po zdárném ukončení studia na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci získala absolutorium na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze.
V současné době se věnuje především zpěvu, televizním seriálům (Ošklivka Katka, Vyprávěj) a divadlu (činoherní představení Carmen, muzikály Dracula a Golem, Dobře placená procházka v Národním divadle, zkraje příštího roku přibude k tomuto letmému výčtu muzikál Kat Mydlář). Na Olgu výrazně upozornil také jeden z velkých domácích hitů poslední doby, písnička „Láska v housce“, kterou nazpívala s autorem skladby Xindlem X. Je nominovaná na „Objev roku“ a „Videoklip roku“ v cenách TV Óčko.

Vedle desítek vystoupení na samostatných akcích se Olga Lounová na své dosavadní pěvecké dráze představila také v několika skupinách. S Modrými houpačkami vydala v roce 2002 vlastním nákladem CD nazvané „Synkopy s goliášem“. Od roku 2004 byla ústřední osobností rockové kapely Calathea, se kterou absolvovala festivalová vystoupení v Chorvatsku a Německu, v Polsku předskakovala na koncertech Maryly Rodowicz. Poté založila skupinu Blind Angie. Letos v létě vystoupila Olga se svou novou kapelou coby předskokan na pražském koncertu slavné americké zpěvačky Pink v O2 Areně.

Olga hraje na klavír, kytaru a flétnu, píše si hudbu i texty. Hovoří anglicky a německy. Ve volném čase se věnuje svým malým sourozencům, jízdě na koni, závěsné akrobacii, muai thay a aktivně se účastní nejrůznějších charitativních akcí.

O roli ve filmu TACHO

 „Ve filmu TACHO hraju Lucii, mladou holku, která souhrou náhod nebo možná cest osudu potká rallye závodníka Alexe, jenž se dostal do podobné životní situace jako ona. Jeho jediným snem je porazit celoživotního soupeře a Lucie dostane šanci mu s tím pomoci. Stane se skutečnou spolujezdkyní, během krátké doby se musí naučit nepřeberné množství nových dovedností – psát rozpis jízdy, který se čte řidiči při závodu a má spoustu zkratek a symbolů, zaznamenávat časy rychlostních zkoušek, zvládat extrémní situace. Sama tím získá to nejcennější – novou chuť žít, cíl, a možná i lásku. A jak to dopadne? Přijďte se podívat do kina! Celý filmový štáb, Mirjam, Dan a všichni ostatní herci byli úžasní, při natáčení byla skvělá atmosféra. Strašně jsem se těšila na jízdy v závodním autě. Ani jsem neřešila, že to bude naostro, bez dublérky, po boku skutečného závodníka. Byl to neuvěřitelný adrenalinový zážitek! Věřím, že se film bude divákům líbit, protože je v něm spousta emocí a energie. Natáčení v Nitrě byla krásná práce a velice si vážím toho, že mě Mirjam Landa do této role obsadila a dala mi tak šanci poznat způsob tvorby dvojice Landa. Daniel je jako herecký partner ochotný, dokáže poradit, je s ním legrace, zároveň chce podat nejlepší výkon (a očekává to i od ostatních). Je perfekcionalista, většinou věci cítí správně, navíc je velmi talentovaný a rád předává životní zkušenosti. Celé natáčení mě hrozně bavilo. Ráda se učím nové věci, zvyšuji své limity, tvořím, potkávám zajímavé lidi, diskutuju – a při tomto filmu se mi splnilo všechno v jednom.“

Olga získala roli Lucie velmi narychlo, tři dny před natáčením. Původně měla postavu Lucie hrát anglická herečka, která na poslední chvíli odmítla ze strachu z rychlých jízd. „Přišla jsem týden před natáčením na konkurz, ale měla hnědé vlasy (v té době jsem točila seriál České televize Vyprávěj). Do dalšího kola jsem nepostoupila, chtěli blondýnu. O dva dny později jsem ale byla znovu pozvaná na herecké zkoušky na základě fotografií z Ošklivky Katky, kde jsem na blond, a dopadlo to. Samozřejmě jsem byla ochotná se k blond hřívě vrátit. První dva dny natáčení byly pro mě asi ze všech nejtěžší – první setkání se štábem, s režisérkou Mirjam i první jízda v tréninkovém voze rallye s Danem přímo před kamerou. Žádné zkušební jízdy. Když jsem vylezla z auta, cítila jsem, jak se mi třesou nohy, ale jízdy se mi líbily. Horší bylo, když mi pustili záběry – v tu chvíli člověku došlo, jak moc dobrovolně riskuje. Smála jsem se a tekly mi slzy najednou – zkrátka adrenalinový šok. Druhý den už jsem se těšila na další jízdy. Po měsíci natáčení se mi z toho stala skoro závislost (smích). Ráda posouvám své limity a učím se nové věci. Zbytek natáčení jsem seděla vedle Daniela v autě za všech situací, dublérku jsem odmítla i na extrémně nebezpečné záběry.“

Daniel Landa vysekl Olze obrovskou poklonu: „Olga byla neskutečně statečná, točili jsme na rychlostní zkoušce Pindula, slavné rychlostní zkoušce Barum rallye, kde je poměrně nebezpečný horizont, přes který jsme lítali 160 km rychlostí, a to už nebyla žádná legrace. Olga seděla vedle mě, bez kaskadérky, a byl to od ní obdivuhodný výkon.“

Olga navenek působí křehce a velmi žensky. Ke své závodnické vášni, která bývá zpravidla mužskou doménou, říká: „Každá žena má v sobě mužský element, jen se ho nesmí bát občas pustit ven. To stejné platí pro muže naopak. Díky Danovi a jeho několika cenným radám z mentálního koučinku, kterým se zabývá, jsem se naučila potlačovat našeptávače černých scénářů. Strach umí kreslit v naší hlavě opravdu hrůzostrašné obrázky, a tím narušuje přirozený běh věcí, protože způsobí přinejmenším křeč a omezuje naši úplnou koncentraci a prožitek. Takové schopnosti se hodí i v běžném životě.“

Role Lucie ve filmu TACHO je první velkou filmovou rolí Olgy Lounové. Předtím se objevila v epizodních rolích v zahraničních filmech Riper, Blade II (2002), Triple X (2003) a po boku Marka Vašuta ve filmu Román pro ženy (2005).