Tehdy sci-fi dnes realita
Někdo může namítat, že ve   filmu není podáno vše, jako   v knize, ale asi nešlo   vměstnat knihu jinak do dvou   hodin.
Spíše mne   zajímá, proč k tam nosnému   tématu byly natočeny filmy   vletech 1954 a 56, ale   naposledy právě v roce 1984.   Někdo vyzývá k natočení   remaku, odpověď je   jasná:
Remake žijem !

Trochu odvar Ducha z r.1990
Ale proč ne, když to diváci   žádají. Jenom Reese museli   přidat punc vzdělanosti   oproti Demi, jinak by její   herecký projev byl docela   plytký.A jak říkal Chaplin,   "Není umění být   mladý, když je nám   27". I tak vidím její   další působení.

Jíme proto, abychom žili
nikoliv žijeme proto, abychom   jedli. Už toho žraní je   trochu moc. Přece je na   světe mnohem víc krás, než   pohled do talíře.

I když se neokouká, je ve špatném vysílacím čase
Dřív jsem si nenechal ujít   téměř žádný díl, ale co   se ČT rozhodla, že zřejmě   pro jeho dost vysokou   sledovanost, je v dost   atraktivním čase a z   podvečera jej přesunula na   pozdní odpoledne. Nevím, co   tím získala, ale jako divák   již nemám šanci, tak se   potkáme jednou za čtvrt   roku.
Výhry, které   nemohou zkorumpovat, ani po 15   letech nebyly zrevalvovány   (zřejmě aby brněnské   studio moc neplýtvalo),   takže soutěžící může   motivovat jen vlastní hravost   a porovnání si vědomostí   ve studiu, na rozdíl od   domácího křesla. Sám jsem   si to jednou vyzkoušel, ale   doma jsem si jen rozšířil   knihovnu asi o půl metru.

Spíš ze života, než komedie
Snad první mexický film,   který jsem shlédl (asi   proto, že jsem se nedíval na   produkci) a jsem rád, že   mexická tvorba může   předčit americké   křečovité dojáky. Dokonce   mám pocit ze remake F/GB o   tři roky později uchopil   stejné téma, ale v rámci   povinné korektnosti jej   trochu dobarvil dočerna.

Agitka - odpuštěno
Když jsem film viděl ve své   době, tak se mi ani zbla   nelíbil, přes skvělé   herecké obsazení. Po   zkušenostech s nástupem   kapitalismu se ale některé   mnou nepochopitelné rysy   objevily. Prostě, když na   krotký východ vtrhne divoký   západ...
Delší   stopáž je ale na škodu.

Co s načatým večerem
Člověk si po celodenním   shonu prochází nabídku   našich televizí, aby shlédl   něco odpočinkového a ejhle,   v hlavním vysílacím čase   všude jen samý seriál.   Nazval bych to "léčba   seriálem", ale mám   pocit, že tvůrci nemají   sebereflexi, jinak by už   dávno zdrhli.

Kdyby historie nezná
Škoda, že nemohu dát nulu,   ale něco tak děsivého si   ani v největší fantasii   nemůže člověk představit.   Autor uvažuje v laciných   schematických souvislostech   (vůbec nepřipouští   motýlí efekt). Stává se   tak ubožejší ve svém   myšlení jako   spoluúčinkující Pavel   Kohout v padesátých   letech.
Kdy si   konečně někdo u nás   uvědomí, že největší   naší nedostatečností byla   vždy jen horlivost optimistů   jít za svojí chimérou přes   mrtvoly (Kohouta po 60 letech   nahradili Mádl s Issovou).
Jen mne mrzí, že svoji   účast v této sračce   neodmítl pan Suchý.

Ke škodě televizí v ČR
Tento film byl uveden u nás   pouze jednou někdy v roce   1998 televizí Prima (tehdy   spíš Premiéra). To   znamená, že byl zpracován a   nadabován. Přesto uniká   pozornosti televizních   "nákupčích",   kteří raději skupují   seriálové sračky   pochybných proveniencí, o   domácí tvorbě nemluvě. Mne   nejdříve zaujal obsazením   M. Yorkem (mám i slabost pro   Sigrid Thornton), poté   krásnou australskou   přírodou a posléze   námětem, který by nám měl   být blízký (plzeňský   rodák, navíc film je   podkreslován Dvořákovou   Novosvětskou). Poskytuje   lepší chápání   souvislostí z naší temné   historie. K tomu fandím   australské kinematografii   jako protiváze neustále   vnucované americké.

Přehrávané
Když pominu, že celé DJC je   ukradeno Semaforu (Člověk z   půdy), ostatně i Rowlingová   dokázala rozpracovat cizí   námět ke komerčnímu   úspěchu, tak mi to připadne   velice plytké. Ano, v mládí   jsem se také bavil nad   Besídkou zvláštní školy   Š & G časem mi   připadala stále   lacinější.
Podobný   mám pocit zde, že se autor   chytil jednoho tématu, jako   neustále převařovaný jeden   čaj.
Když si k tomu   přidám slavný výrok autora   "Až se jednou nasereme,   tak vám nakopeme   prdel..." což do   dnešních dnů úspěšně   naplňuje pokračovatel této   trapné dvojice. Nic proti   ostatním představitelům,   dělají co umí.

Poměrně plytký špionážní thriler
Děj se táhne, jakoby   scénárista vařil z medu,   předvídatelné zápletky.   Koukal jsem se jen kvůli   Jessice Chastain, jinak tam   nic koukatelného nebylo.

A protože ....
Komentovat není co, když   není co sledovat z celé   plejády televizní nabídky   hlavního vysílacího času,   hovnotit nemohu.

Děti to zaujalo, tak asi je to dobrý.
Soutěžící si sice asi   neodpočali, ale pro mne to   byl relax právě od dětí.   Když se vyblbnout, tak aspoň   bezpečně.

Na současné poměry velmi kvalitní dokument
Musím přiznat, že neznám   dnes jiného dokumentaristu   (žel k jeho osudu ani do   budoucna), který by s takovou   vyvážeností přistoupil k   tématu Dukly bez politického   balastu před i   polistopadového. K tématu   jsem měl osobní přístup,   protože 19. září 44   právě tam padl můj   dědeček do zajetí (stejně   jako v první světové)   naštěstí přežil, na   rozdíl od svého syna, který   padl o dva měsíce později.   Pro informaci doplňuji, že   byl na německé straně jen   kvůli tomu, že se narodil ve   Vídni. Krutějšímu osudu   unikl snad jen proto, že byl   Moravan jak poleno.

Dokonalý příklad hrůznosti válek
Tentokrát v provedení   našeho tvůrce, tím je mi to   téma bližší. Rád sleduji   podobné dokumenty, žel na   FDb nejsou dostupné k   hodnocení, pouze oklikou   přes zahraniční mutace nebo   v tomto případě v osobě   režiséra Hviždě. Zajímá   mne zejména, jaké   ideologické zabarvení   dávají tématům cizí   tvůrci, z nichž vypadají   nezaujatě jen snímky   francouzské a japonské.

Fidel = Kuba
Na americký dokument o Kubě   dost dobrý.Čekal jsem víc   angažovaný obvykle   protisocialistický sentiment

Přidaná hodnota světoznámého kuchaře
Nad rámec svých dovedností   pomáhá rozkrývat Gordon   Ramsay síť i pohnutky lidí,   kteří propadli tomuto   svinstvu.

Vysídlení ne vyhnání
S rozpaky jsem shlédl tento   film, protože jsem na toto   téma citlivý. Moji matku i s   jejími rodiči vyreklamoval z   odsunu z Pohořelic otec,   který se nedlouho před tím   vrátil z lágrů (nejdřív   Osvětim, pak Buchenwald).   Osobně si myslím, že lépe   byla rozpracována tato   témata v Kachyňově Vlaku   dětství a naděje nebo   Dudkově seriálu podle Dietla   Synové a dcery Jakuba   Skláře. Oba z roku 1985, kdy   byla tvorba již oproštěna   od politického balastu a   tendenčnosti, a do ní se   stále znovu vracíme, ovšem   s opačným znaménkem.
Vždy se musím ptát, kde   je počátek takového   pokřivení povah. Ve   stávajícím režimu jej   vidím v ostudné Havlově   omluvě Němcům, protože   obratem označil všechny   obyvatele naší kotliny za   viníky. Že po každém   převratu se najdou typy   Pospíchalů, Bošků, ale   dnes různých Štětinů,   Kocábů, Bursíků a j.   zaštítěných   Schwarzenbergem, není pochyb.   Vždyť našim   nejmarkantnějším povahovým   rysem je HORLIVOST a   hrdinství ex post.
Když jsem ale u těch   počátků: nebylo chybou   Karla IV. že pozval do   našeho pustého pohraničí   občany německé národnosti,   protože je pozvedli a   obyvatelstvo zpestřili. Jako   největší chybu vidím v   Masarykově rozhodnutí   vytvoření národa   Českoslovanského, zejména   když pošilhával po   švýcarské demokracii. Kdyby   od začátku se nesnažil   hrát na přesilovku českou,   nemusel urazit Slováky,   Němce, Moravany, Slezany,   Rusíny. Rozhodně by v   takové demokracii podobné   jako ve Švýcarsku nemuseli   Němci vyhlížet Hitlera jako   svého spasitele (a že si to   pak pěkně vychutnávali,   není pochyb). Sice dějiny   píšou vítězové, ale dnes   není jasné, kdo tu válku   vyhrál. Se stejnou   horlivostí jsme dnes Německu   odpustili vše a všechnu   nenávist obrátili na   východ.
Nemohu tento   film ohodnotit, nebyl bych   nestranný.
Protože   jsem se narodil tři roky po   válce, tak jsem se matky po   Havlové devótní omluvě   Němcům zeptal: Ty by ses   omlouvala? Odpověděla mi   posledním slovem z Krylovy   Písně neznámého vojína:   “Nasrat“

Normální
Mám rád zprávy stručné a   krátké a ne předžvýkané,   které mi sugerují, jak je   mám chápat. V dnešní   době, kdy si mohu najít   konkrétní událost na netu a   porovnat si ji z několika   zdrojů.

Zpočátku dobrý
Tento seriál se mi líbil   (podle různých dílů) do   té doby, kdy hrál Richard   Dean Anderson, časem jsem   měl pocit, že se jedná o   znovu převařovaný čaj. Asi   měl ten pocit i Dean, tak od   tam odešel. Díly ztrácely   kontinuitu a tím i   přitažlivost.

Debata
Rozhovory s osobnostmi, na   které v jiných televizích   nezbylo místo, takže není   důvod lamentovat. Jen je pro   mne náročné ohodnotit   všechny Soukupovy pořady,   neb se v nich ztrácím. Proto   prosím, dejte možnost   okomentovat raději pořady na   Zoomu.

V záplavě interview ostatních tv vyvažuje
Tato televize poskytuje   hosty, které by ČT   nepřekousla. Proto oceňuji   odvahu dát slovo Viktoru   Orbánovi, M.Le Pen anebo   nočním vlkům, proto   hodnotím kladně.

Práce mne přímo fascinuje
..celé hodiny se na ni   dokáži dívat. Fascinuje mne   ale všestrannost Jamese Maye.   Z vášnivého hudebníka   (flétna, piáno), sběratele   starých automobilů, majitele   pilotní licence, redaktora,   objevitele a teď tohle. Tak   ať ti to jde pěkně od ruky,   abych v tom nebyl sám..

Natáčení v Bratislavě
Otevřel jsem si tento film v   souvislosti s požárem hradu   Krásna Hôrka tento týden   jen proto, abych si   připomněl, že jsme byli na   školním výletě v   Bratislavě právě v době,   kdy se tam tento film   natáčel a vybavuji si, že   tehdy byl bratislavský hrad   vlastně ještě ruina. Jak se   časy mění, doufejme, že to   bude k lepšímu a Hôrku už   podobný osud nikdy nepotká.

Stručně
Protože mi portál FDb   neumožňuje komentovat   pořady na Zoomu, musím se   realizovat tady. Soukup se   snaží dostat do Guinesovy   knihy nejvyšším   zastoupením v jedné televizi   a překonává tak i Kalouska   v ČT.

Je to dost americké?
Po jedné straně stromu padá   auto (na druhé straně je   bezpečno), ale pro záchranu   napětí je nezbytné se   pohybovat ve směru   nebezpečí. Samozřejmě to   do padne vždy dobře (pravda   a láska...)
Tak mne   napadlo, že by mistr   Špilberk, odborník na   každý žánr mohl uděla   kompilaci, třeba Šindlerův   seznam mohl napasovat na   Jurský park, aby znásobil   napětí.

Tento profil byl dobrý v době svého vzniku
Dnes už je prakticky   nadbytečný, když máme   více možností si udělat   výběr podle svého. Zejména   na ČT, která nám servíruje   obsah, abychom byli správně   uvědomělí. Přestal jsem se   na něj dívat, když jednou   Saskia angažovaně   kritizovala, jak jsme dříve   absorbovali ruská slovíčka.   Kolchoz, chozrasčot a když   si nemohla vzpomenout další,   přidala perestrojku. Dnes mne   dostali influenceři v jistém   médiu. Měl jsem ji rád   dříve v armádním   magazínu, ale takto si   vylepšovat profil, když se   od minulosti odstřihne, to   neuznávám.

Pálava
Mám rád tyto dokumenty a   tento je pravdě originálně   zpracovaný s úžasnými   záběry. Zaujal mne zejména   proto, že nabízí pohled na   krajinu, kterou vidím při   práci ve svém vinohradu.   Vadil mi ale komentář k   vzniku novomlýnské nádrže.   Autor na jedné straně   obdivuje jihočeské rybníky,   ale protože   "Mušov" vznikl za   minulého režimu, nebyl to   počin J. Krčína. Dnes,   když se stává voda stále   větší vzácností bychom   měli být rádi, že ji   "něco" zadrželo.   Lužního lesa tam zůstalo   ještě dost, ale kdyby   režisér ve své   angažovanosti přelétl s   dronem i 2 km na sever od   Hustopečí a natočil tam   pole solárních panelů,   nevím, jak by to obhajoval.   Proto kvůli komentáři jeden   bod obírám.

Nudně předvídatelné
Utahané až dlouhé.   Nezachránila to ani sexy   Angelina (i když její   botoxové rty tu sexualitu   také přehrávají.)

Další z braků polistopadové tvorby
Je mi smutno z toho, kolikrát   se dá provařovat   vylouhovaný čaj ideologie.   Tím spíš, že už jsem   pamětník a právě v době,   o které pojednává film,jsem   v Helsinkách zažíval   příjemné okamžiky. Ale z   této konfrontace jsem byl   zhnusen. Když si k tomu   vybavím, že za toho   nenáviděného režimu   vznikaly i kvalitní filmy,   což se o dnešní době   říct nedá. Podotýkám, že   jsem tam v oné době nebyl za   žádnou bezpečností   agenturu, ani se jí   nezpovídal, ale na stáži   hotelových škol, kde jsme   měli čím přispět jejich   úrovni.