7 zabitých

První filmová role Stanislavy Bartošové,   která hraje dívku ráda prožívající různá   rozptýlení a dobrodružství a lidi dělí na   kamarády a mrchy. Pracuje jako zdravotní   sestřička v motolské nemocnici a každý večer   po dobu jednoho týdne zažívá absurdní situace   a flirtuje s muži, které náhodou potkává. Top   je situace, kdy si Jenka přivede do bytu   staršího pána a zavede ho do ložnice ke   spícím rodičům a představí jim ho jako   pána, který ji chtěl doprovodit až domů, aby   se jí nic špatného nestalo. Josef Bláha v roli   toho muže byl geniální a když jejím rodičům   v tom šoku říkal, že je z Brna a že mu to   ujelo, to jsem šel do kolen :D. A tak to jde den   za dnem až do sobotní noci, kdy se jí její až   naivní chování málem nevyplatí....Nová vlna   z tohoto snímku šplíchá na metry a   originální mluva Jenky je tak zvláštní a   krásně se poslouchá. Je více než divné, že   si režiséři nepovšimli talentu a půvabu   Stanislavy Bartošové a tento film se tak stal   jedinou její hlavní rolí. A to je velká   škoda! Stejně tak jako skutečnost, že   režisér Pavel Kohout už potom nic nenatočil,   čímž se samozřejmě zasloužili komunisté,   kteří mu jakožto hlavnímu představiteli   Pražského jara v roce 69 zarazili veškerou   literární a uměleckou činnost a byl vyloučen   i ze Svazu spisovatelů. Dalšího   nenapodobitelného tvůrce odrovnali a když v 77.   zakládal Chartu, tak mu potom znemožnili návrat   do republiky a Pavel Kohout musel zůstat v   Rakousku, kde s Pavlem Landovským a Vlastou   Chramostovou natočil kultovní bytové divadelní   představení Play Macbeth.

Běžný, průměrný film, kde se mi líbila jen   fantazie hlavní hrdinky. Ty její lži byly   opravdu velmi odvážné. Ten konec s těma dvěma   mladíky poněkud zkonili.