Obsah filmu Americká stopa
Mrtvé dívky přibývají, masový vrah se dostává do tempa, aby nakonec, spolu se zmatenými policajty a režisérem, úspěšně zavraždili i žánr zvaný thriller.
Milý Jacku,
od doby, kdy jsi opustil své zkrvavené nože, na tomhle upadajícím světě o slušného Rozparovače nezavadíš. Většina štráfků, co si myslí, že po tobě zdědila zdegenerované geny masových zabijáků, jen vlažně stínuje svoji maniakální posedlost a k poctivé deviantní řezničině se staví jako salonní vegetariáni ke špejlování jitrnic. Nedávno se v Paříži usadil jakýsi Douglas Foster Blake, na první pohled slibně ujetý pošuk, který se rozhodl, že Frantíkům předvede svoji techniku práce...
Milý Jacku,
od doby, kdy jsi opustil své zkrvavené nože, na tomhle upadajícím světě o slušného Rozparovače nezavadíš. Většina štráfků, co si myslí, že po tobě zdědila zdegenerované geny masových zabijáků, jen vlažně stínuje svoji maniakální posedlost a k poctivé deviantní řezničině se staví jako salonní vegetariáni ke špejlování jitrnic. Nedávno se v Paříži usadil jakýsi Douglas Foster Blake, na první pohled slibně ujetý pošuk, který se rozhodl, že Frantíkům předvede svoji techniku práce s porcovacím nožem. Sem tam ulovil nějakou holku na pouti nebo v metru, ale měl tak upocený styl, že nakonec naštval i retardovaného policajta Nathana, který si nejdřív musel vytapetovat kancelář fotkami jeho obětí, aby pochopil, že mu v rajonu řádí masový vrah. A protože do té doby ještě žádného zblízka neviděl, odjel si do jejich rodné země, Spojených států, jednoho omrknout. Pokecal s ním svou srandovní angličtinou a najednou nasál Blakeovu krvavou stopu. Neobracej se v hrobě, Jacku (víš, že už nedržíš moc pohromadě), taky vím, že to nemá smysl ani logiku. Ale mě tihle trapní potomci keystonských policajtů nejvíc naštvali tím, že nakonec Blakeovi přihráli svoji sympatickou kolegyni Marine. Měl jsem pro ni slabost, asi mi připomínala moji starou lásku Clarice...
Za tenhle celý trapas ovšem může hlavně režisér Alain Berbérian, který, kromě přechodného pominutí smyslů, zřejmě trpí „bessonovským syndromem" a neutěšeně se snaží usmolit svůj přiboudlý filmový eintopf podle hollywoodských receptur. Tak se moc nevrt' pod svým náhrobkem, at' ho nenapadne, že udělá i z tvého příběhu to, co se mu „povedlo" spáchat ze slušné knížky Jeana-Huguese Oppela, nenapíše pro tebe stejně uhozené dialogy a nezavolá podobně blábolivý herecký ansámbl, který ti vystrojí definitivní funus. Ano, skutečným masovým vrahem je v téhle cause bývalý úspěšný komediální režisér Alain Berbérian (La cité de la peur, Paparazzi)! To on způsobil, že se diváci smějí tam, kde by měli skučet hrůzou, a do konce vydrží jen ti nejotrlejší, kteří by zůstali, i kdybys jim místo závěrečných titulků pouštěl slzný plyn. Na to, aby z toho vznikl parodický kultovní film, je to málo „edwoodovské", na to, abys to bral vážně, bys musel být po totální lobotomii. Jedinou výhodou je, že se jedná o film autorský, a Berbérian to opravdu nemá na koho hodit. Takže zůstaň, milý Jacku, ve své kryptě a počkej na lepší vražedné časy.
Tvůj dr Hannibal Šobr
P. S.: To, co zbylo v tunelu z Chiary Mastroianniové, nebylo nakonec ani k jídlu.
Michal Šobr Cinema 2000/12/133
Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema
Kriminální thriller Alaina Berbériana Americká stopa rozšiřuje řady filmů, v nichž muži čí ženy zákona pátrají po masovém vrahovi. - Hned v expozici spatříme vraha při brutálním zločinu: nedaleko pouťových atrakcí v Paříži ubodá svou příležitostnou známou. Po jeho identitě usilovně pátrají dva detektivové, Nathan a Philippe. Postupně odhalí, že zločinec pochází ze Spojených států a že pracuje na americké ambasádě. Jejich úsilí se však v ten okamžik střetne s vyššími zájmy. Kriminalisté se nemíní vzdát a přemluví kolegyni Marinu, aby dělala volavku. Riskantní hra však bohužel dopadne tragicky; zemře jak dívka, tak sadistický psychopat. - Berbérian se pokouší napodobit americké vzory. Chybí mu však dostatečně nosný scénář i realizační schopnosti. Až na několik scén postrádá film potřebné napětí a neméně potřebné akce. Zato se v něm až příliš mnoho mluví. Do děje jsou implantovány některé podružné motivy (např. Nathanovo setkání se starým vrahem dětí v americké věznici) a až příliš okatě se zdůrazňuje osamělost a vykořeněnost protagonistů. To se odráží i v poměrné matném hereckém projevu. Původní název Six-Pack odkazuje k termínu, jímž se v americkém slangu označují dívky, které se nechají snadno „sbalit ", a jímž si kriminalisté pojmenovali tajemného vraha.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2001/5/3,
Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Bez komentáře :-).
Přidat komentář jako první.
