Ano, šéfe! [TV pořad]

Jelikož jsem z oboru, vím, o   čem je řeč, ale vím, jak   to ve většině hospod a   estaurací flákají.   Rozhodně bych u toho ale   nepoužívala tak nevkusný   slovník, ikdyž vím, jak to   musí být pro profesionála   útrpné pozorovat výtvory   jiných, nezkušených   kuchařů.

V prvé řadě by u tohoto   pořadu měl panu Pohlreichovi   někdo dát pořádnou lekci   ve slušném chování a   vyjadřování, neboť jeho   vole sem, vole tam a mnohdy i   často horší výroky často   hraničící až s nadávkami,   jsou opravdu vrcholem nevkusu.   Z jeho osoby sálá do všech   stran ego: "Já jsem   nejlepší, já všemu   rozumím...." K   personálu restaurací, kde   podniká své kroky nápravy,   se nezřídka chová   povýšeně, až urážlivě.   Netvrdím, že někteří to   nepotřebují, neboť živnost   málem přivedli na buben, ale   ono když se to opakuje   neustále a pořád, tak Vám   nabubřelost průvodce   pořadem ten pořad naprosto   znechutí komplexně. Proto u   mě z televizních kuchařů   jednoznačně vede pan Babica   či sympatický Ital Antonio.

PROCESOR!
Zdeněk je prostě Borec a je   tam, kde je, protože tomu   rozumí. A že to neříká   spisovně, mě netrápí. Ono   kolikrát to ani   nejde....Díky jeho pořadu   už se mnozí nebojí v   restauraci oprávněně ozvat,   když se jim něco nelíbí. A   i z druhý strany pohled je   zajímavý. Já vařit v   hospodě sám, kde přijede   třeba zájezd 30x lidí, tak   asi uteču..Zdeňkův názor   na věc je suverénní a   správný. Někomu to možná   nevyhovuje, v jeho podání.   Restauraci dělá kvalitní   jídlo a přiměřená cena,   né sračičky okolo.

Jeden z mála pořadů,který   v televizi uznávám. Už   dávno nejsem pravidelným   divákem komerčních   televizí,hlavně z důvodu   neuvěřitelně stupidních   pořadů pro maminky na   mateřských   dovolených,důchodce či   lidi,kteří evidentně   nemají nic lepšího na   práci,ale tohle je prostě   vyjímka! Pohlreichovo   upřímnost,nestrannost a   hlášky se mi prostě líbí   a někdy je to fakt   zábava--->čoveče,ty seš   zarostlej,jak rezervní   ježíš :-D

Pohlreich mi lze na nervy,ale...
.. má pravdu v tom,že   hospody, bary, restauranty   otevírají diletanti, co   nemají páru o vaření.   Všichni se honí za hogofogo   meníčkama, ale zapomínají   na jednoduchost a hlavně   kvalitu.Já si myslím,že   kuchař by měl   ochutnávat,zda je vše   vyváženo a měl požadovat   kvalitní suroviny.   Vymlouvají se,že hledáme je   levná jídla. Já myslím,že   to tak není. Doma si můžu   udělat svůj domácí   utrejch, ale v restauraci chci   něco,ne? Je to dobrý pořad!

Poslední řada je u konce a   jak se zdá, tvůrci ji   ukončili hned ve velkém   stylu. Pan Pohlreich vyrazil   do Ameriky, ale největší   muka prožíval v Česku.   Nevadí mi, že nadával a   nekrotil se. Z vlastní   zkušenosti vím, že mnoho   kuchařů nejde pro ostré   slovo daleko, když jsou pod   tlakem, který je během   výdejů jídel zcela   běžný. Ženy holt stresové   situace zvládají o něco   lépe, ale zpět k "Ano,   šéfe". Věřím, že za   dobu své existence přispěl   svým dílem k jistému   zlepšení. A rozhodně   patří mezi ty   nejprospěšnější   televizní pořady. Navíc pan   Pohlreich gastronomii opravdu   rozumí, jedná s lidmi na   rovinu a je mistr svého   řemesla, což se nedá říct   o "kuchaři"   Babicovi. Tenhle pořad mi   bude chybět.

Již dnes legendární TV   pořad a stále to nejlepší   od Zdeňka Pohlreicha, který   spolu Ivanem Vodochodským   vnesl svěží vzduch do   pořadů o vaření a   zároveň nám všem ukázal,   že to jde i jinak, než tou   naší tuctovou českou   maloměšťácku   restauraterskou kuchiní a   ještě nás výborně   pobavil. Opravdu jedinečný   pořad, který by bez talentu   a osobnosti Zdeňka Pohlreicha   opravdu vzniknout nemohl.

JEDINÝ OPRAVDU UŽITEČNÝ POŘAD
Užitečnost pořadu plných   10, bohužel ta vulgarita a   egoizmus šéfkuchaře leze po   čase na nervy proto dva body   dolů, doufám, že ho to   produkce odnaučí, protože   ostrý, tvrdý a akční   může být i slušně, ale na   druhou stranu, všímáte si   jaký hampejz je i v   luxusních podnicích? V   jakém hnusu a jaké splašky   nám vlastně servírují?   Brrr. Je zajímavé jak je   dokáže Pohlreich setřít,   ale v kraťoučké době jim   pomůže se zcivilizovat a   postavit na nohy a to je   prostě dobře.
Tak   mám nějak pocit, že by   tenhle divočák měl projet   všechny hospody, restaurace,   hotely atd.
Pořad   zjevně smrdí připáleným   olejem bulvární zábavy, ale   jeho užitečnost je naprosto   stoprocentní, na rozdíl od   nudných a neužitečných   Babiců, kterých jsou tisíce   nebo prasárniček ze   "Superkvák" a   dalších   "seriozních"   pořadů.

Zdeněk Pohlreich je prostě   frajer. Takový ten typ   člověka, který je hodně   při zemi i když má hodně   peněz, snaží se pomoc,   něco naučit a chová se jako   váš sprostej kámoš. Jedna   z mála show, který z český   televize snesu. Navíc pořad   je celkem užitečný jak pro   restaurace, tak i budoucí   zákazníky.

Televizní zábava je v   dnešní době na poněkud   horší úrovni...a za celý   týden jsem se vždy těšil   pouze na Uvolněte se,   prosím...teď si k nim mohu   přiřadit i Ano, šéfe!   Tenhle pořad má opravdu   spád a Zdeněk Polreich je   mistr kuchař, podnikatel a   bavič v jedné osobě.   Absolutně doporučuji a Café   Imperial a restaurace, která   dostala placku s chutí   navštívím! :)

miluju ty Pohlreichovi   hlášky :D ale z některých   restaurací se mi chce zvracet   a někteří namyšlení   kuchaři- no coment. o sto   procent lepší než Na   Nože..

hlášky
Tohle bylo Nový koření,   když byl ještě Žižka   svobodníkem, kamaráde.
No viděl jsem koně blít,   stíhačku couvat, ale tohle   ne.
No to vypadá, jak   předkožka z velblouda.

Ukázkovej seriál, kde   vydíte jak ty český mozky   myslej. Seriál vždy sleduju   velice rád. (Jeden z   míííích   nejoblíbenějších.)

Dva úhly pohledu
Jelikož pracuji v gastronomii   celý život, dovolím si   pořad soudit ze své   perspektivy. Pan Pohlreich je   jistě profesionál, který si   umí poradit v každé   situaci. Rady, které udílí   instalatérům a zbohatlým   automechanikům, kteří si,   Bůh ví proč, otevřeli   restaurace, jsou ovšem   většinou fakta, která zná   každý, kdo se v oboru   vyučil a pracuje v něm,   protože jej to prostě   reálný provoz a praxe   naučí stejně tak, jako pana   Pohlreicha. Určitě těmi   radami neobjevuje žádnou   Ameriku. Navíc mi vadí, že   je zcela odtržen od   gastronomicko-ekonomické a   stravovací reality běžných   hostů tzv. "z   lidu". Člověk, který   je nucen obědvat v restauraci   20x v měsíci si prostě   nemůže dovolit, dát   pokaždé za obědové menu   200,- Kč, protože ukrojit si   z běžného platu jen za   obědy 4000,- měsíčně je   prostě nereálné. A   takovéto hosty musíme   nakrmit my a je jich v této   zemi většina. Proto   pokaždé nemůžeme vařit z   telecí kýty a čerstvých   bylinek šéfe, ale někdy   musíme hostům uvařit i z   levných a bohužel ne tak   prestižních surovin, víte?