Borisek malý seržant

Patetický příběh z druhé světové války,   kterých bylo natočeno velké množství.   Nicméně myslím, že i přes svoji zřejmou   naivitu neurazí. Navíc mám k němu silný   citový vztah – mistr Vladimír Hlavatý   ztvárnil mého pradědu Brože, a to celkem   vzorně.

Hrdinství Rudé armády se muselo připomínat   takřka neustále a oslavující motiv se   neobjevoval jen u válečných filmů pro   dospělé, ale občas také i ve filmech pro   děti, ve kterých se právě děti bojů   nějakým svým přičinění zúčastňují.   Sovětská kinematografie jich má spoustu. Třeba   ´Polonez Oginskogo´ (1971), kde desetiletý   chlapec pomáhá partyzánům během   odstřelování železničního viaduktu.   Československé snímky, většinou ve   spolupráci se sovětskými filmaři, jsou   skromnější, ale hrůzy války i tak   nevynechávají, viz ´Práče´ (1960). Je to   případ i tohoto snímku, ve kterém je   nacistická zlovůle ukázána hned v prvních   minutách. Potom se to už jen veze v naivním   dějovém balastu, právě se zaměřením na   dětské diváky. Snaha o srdcervoucí etudu se   smutnou matkou svého padlého syna však bohužel   nevyšel. Je to až moc natahované a že je to   matka válečného hrdiny, na kterého může být   a je pyšná, je po divácké stránce jasné hned   od prvních okamžiků. Plně ideologický film o   válečném hrdinovi Rudé armády v dětském   pojetí číší až moc svou agitační naivitou,   čímž naprosto ztrácí na zajímavosti.   Zajímavé je, že se tvůrci ohledně charakteru   desetiletého Boriska zřejmě inspirovali   devatenáctiletým Aljošou ve filmu ´Balada o   vojákovi´ (1959).

Dobrý film určený dětem
Poprvé jsem film viděl asi ve dvanácti letech,   v té době mi Borisek připadal jako řádný   "geroj". Po dnešním shlédnutí musí   přiznat, že jsem čekal ruskou mega hrůzu,   která se nekonala. Samozřejmě je hloupost, že   dítě zavřené sudu přežije plavbu po řece,   apod. Základ filmu tvoří však vnitřní boj   malého chlapce říci nemocné ženě, že její   syn zemřel ve válce. A to tady překvapivě   funguje. Celkově to není nic světoborného.   Nutno poznamenat, že 70 procent je v ruštině,   ale pro diváky, absovujicí na ZŠ povinnou   výuku nic nepřekonatelného.

Odborná práce je zde sice znát, kameraman umí,   ale dějově je to značně nevyvážené a místy   i hodně hlucho. Možná je to tím, že   neumím rusky, a tudíž mi asi pár věcí   uteklo. Snímek je alespoň zpočátku   akčnější než práče, ale Borisek si mne   nezískal, kdežto Práče ano. Přesto i tomuto   filmu nemohu tu profesionalitu upřít a kdybych   se místy nenudil, dal bych klidně o dvacet   více.  

Naivní ale hlavně hrozně patetický příběh o   malém klukovi zataženém do válečné vřavy.   Naši a běloruští filmaři se opravdu   vyznamenali. Malý seržant se dostane ke konci   války až do Čech, kde se zdráhá sdělit matce   vojáka, kterého viděl zemřít, krutou pravdu.

Jako malej jsem tenhle film žral i s navijákem,   ale už jsem staršího data vydání a bohužel   kouzlo mládí vyprchalo.