Demetrius a gladiátoři

Snímek ´Roucho´ (1953) se ukázal být   naprostým kasovním trhákem a tak se tvůrci   rozhodli pokračovat ve vyprávění dalšího   osudu Demetriuse. Na předchozí snímek sice   navázali, ale koncept všeho dějství pojali   přeci jen o něco jinak. A doba vlády císaře   Caliguly tomu dopomohla víc než dobře. Než na   náboženství je tentokrát především kladen   důraz na brutalitu doby. Gladiátorské zápasy   byly po divácké stránce vždy přitahovány a i   v tomto snímku si jich lze užít do sytosti.   Není to však na úkor příběhu. Naopak. I tady   Demetrius vlivem svého přesvědčení ve svou   křesťanskou víru zakusí své, čímž vedle   sadismu a šílenství Caliguly i nadále mají   své místo nejrůznější intriky, kterým musí   v rámci přežití v aréně odolat. Děj je   však ve svém vývoji o něco ráznější,   avšak na ničem nijak neztrácí. Příběh je   patřičně pompézní, s určitým ambiciózním   poselstvím, s jasnými postavami a   přesvědčivostí tragického rozměru dění v   Koloseu. Každopádně i tak se jedná o pouhou   filmovou zábavu než o historickou výpověď   doby a ipo tolika letech funguje stále dobře.

Ve filmu jsou zajímavé souboje v aréně. V tom   si film nezadá se současnými filmy   pojednávajícími o té době. Děj si přesně   nepamatuji,( je to již delší dlouho co jsem   film shlédl), ale vybavuji si souboje a výpravu   filmu - kostýmy atd. tomu se nedá nic vytknout.   Film dá nahlédnout do starověkého Řima a je   rovnocenným současným filmům typu Gladiátor,   či seriálům Řim či Spartakus, akorát tam   není tolik sexu i když trochu je ho tam také   (taneční vystoupení žen u fontány). Film   doporučuji ke zhlédnutí.

Historické drama je volným pokračováním   mnohem známějšího a oskary oceněného filmu   „Roucho“ z roku 1953 s R. Burtonem.