Derviš a smrt

Výborný film, ale asi ne pro každého. Místy   se neznalý divák asi ztrácí v ději i   bosenských (osmanských) reáliích.   Každopádně ale doporučuji jak film tak   Selimovićův román.

P.s. Měl bych drobnou   výhradu k popisu: "Vůdce islámské sekty   Dervise se hluboce ..." ... derviš (mnich)   Ahmed Nuruddin nebyl žádným vůdcem sekty ale   šejchem (náboženským představitelem, obdobou   našeho kněze) islámského náboženského   řádu. Nazvat ho vůdcem sekty je asi jako říct   totéž o františkánském mnichovi.

Hodně hluboký a na mozkové závity náročný   film, lahodící lidskému oku – nabízí   skutečnou krásu, kterou představuje prostředí   starobylého Mostaru (ještě se starým mostem),   ve spojení s muslimskými a dobovými   kostýmy.
Tento film je velmi zajímavý i z   mnoha jiných důvodů. Předkládá řadu   filozofických i náročnějších otázek a nutí   k zamyšlení. Jde o adaptaci románu Meši   Selimoviće, který byl přeložen i do češtiny   a upřímně ani nechápu, jak lze něco takového   vůbec zfilmovat.

Ústředním motivem je   spravedlnost, kdy hlavní hrdina, velmi moudrý,   čestný a žalem ze smrti svého bratra   poznamenaný šejch Ahmed Nurudin (výborný Voja   Mirić), v rozkolu balancuje mezi otázkou cti,   spravedlnosti, přátelství a otázkou moci,   která se mu naskytne. Z duše dobrý člověk se   stane trnem v oku mnoha jiným vlivným lidem a   zjišťuje, že nastolit spravedlnost aniž by   neporušil otázku dobra, není tak jednoduché.   Mít moc je velmi ošemetná věc a zde je dobře   zobrazeno jak je i s dobrými úmysly velmi   těžké vládnout a jak musí dobrý úmysl   ustoupit do pozadí před zlou pomstou. Protože   to, co je správné se nikdy nedá jednoznačně   definovat. Nurudin nakonec končí velmi tragicky.