- Film
- Profil|
- Obsah (2)|
- Zajímavosti (0)|
- Ceny (0)|
- Chyby (0)|
- Hlášky (0)|
- Externí recenze (1)|
- Festivaly (0)|
- Výroba
- Obsazení
- Fotogalerie
- Fotogalerie (21)|
- DVD obaly (0)|
- Fotky z akcí (0)|
- Fotky z festivalů (0)|
- Tapety (0)
- Videa
- Trailery (1)|
- Soundtrack (0)
- DVD & TV & KINO
- VHS / DVD / Blu-ray (0)|
- TV (0)|
- Kino (0)
- Komentáře
- Komentáře (3)|
- Diskuze (0)|
- Odkazy (0)
- Další
Obsah filmu Díra
Vertikální vězení s jedinou celou na každém patře. Dva vězni v každé cele. Jediná jídelní plošina, sjíždějící jednou denně zhora dolů s několikaminutovou zastávkou v každém poschodí. Co se nesní, nesmí zůstat na patře. Relativní přebytek potravy ve vyšších patrech se s nižšími a nižšími patry proměňuje v nepředstavitelný boj o přežití. To jsou prostá, strohá a nelítostná pravidla, rámující celý příběh. Hrdinou filmu je mladý muž jménem Goreng, který se nechal dobrovolně internovat výměnou za společenský kredit. Probouzí se na 48. patře, kde na sestupující platformě zůstávají jen zdecimované zbytky potravy. Jeho spoluvězněm je prapodivný,...
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit zde >>
režie:
 | Galder Gaztelu-Urrutia |
hraje:
 | Ivan Massagué | ..... | Goreng [42] |
 | Antonia San Juan | ..... | Imoguiri [58] |
 | Emilio Buale Coka | ..... | Baharat [46] |
| Zorion Eguileor | ..... | Trimagasi |
| Alexandra Masangkay | ..... | Miharu |
scénář:
| David Desola | ||
| Pedro Rivero |
hudba:
| Aranzazu Calleja |
kamera:
| Jon D. Domínguez |
střih:
| Elena Ruiz | ||
| Haritz Zubillaga |
Tohle šlo teda totálně mimo mně. Nezaujalo, nenadchlo, spíš nasralo. Podobenství? Poselství? Metafora? Hm, to by muselo být líp zmáknutý. Ten WTF konec jsem nepobral vůbec. Viděl jsem blu-ray verzi, která měla 98 minut, ale to je asi jedno. Dobrá byla hudba, jejíž jedna pasáž mě připomínala Stíny horkého léta od Zdeňka Lišky, docela haluz.
Fakt,
že filmová tvorba Španělských autorů mívá svou neopakovatelnou atmosféru, je snímkem El Hoyo potvrzen do detailu. Stroze minimalistické řešení, připomínající např. Cube, dává překvapivý potenciál pro drama, které diváka provleče výšinami i hlubinami, nadějí, zklamáním i úplným zatracením. Škoda, že tvůrci dle mého názoru zakopli těsně před cílem a dali důraz na psychoanalytickou stránku věci. Po trýznivé duševní a sociální katarzi prvních dvou třetin by si divák zasloužil za svou trpělivost nějakou pořádnou revoluční otočku. Jenže ta se nekoná. Místo vygradovaného finiše přijde umrlá, snad i naivní koncovka, která opět nic neřeší. Škoda, přeškoda. Potenciál tu byl. Přesto myslím že film lze zařadit k tomu lepšímu, co se v psychosociálních dramatech natočilo.
že filmová tvorba Španělských autorů mívá svou neopakovatelnou atmosféru, je snímkem El Hoyo potvrzen do detailu. Stroze minimalistické řešení, připomínající např. Cube, dává překvapivý potenciál pro drama, které diváka provleče výšinami i hlubinami, nadějí, zklamáním i úplným zatracením. Škoda, že tvůrci dle mého názoru zakopli těsně před cílem a dali důraz na psychoanalytickou stránku věci. Po trýznivé duševní a sociální katarzi prvních dvou třetin by si divák zasloužil za svou trpělivost nějakou pořádnou revoluční otočku. Jenže ta se nekoná. Místo vygradovaného finiše přijde umrlá, snad i naivní koncovka, která opět nic neřeší. Škoda, přeškoda. Potenciál tu byl. Přesto myslím že film lze zařadit k tomu lepšímu, co se v psychosociálních dramatech natočilo.
No, překvapilo, to přiznat musím. Filmík rozhodně není pro měkkoty. Zpočátku to totiž vypadá jen na plané žvásty a hromadu filosofování, ale později se to hodně změní. Divák bude překvapen asi ve více směrech. Já byl taky. Nevím, jestli bych se koukal podruhé, nejspíše ne, ale přesto musím těch sedmdesát dát.
Reklama
