Dům bláznů

Tak na tenhle film jsem čekala skoro tři roky,   od chvíle, kdy jsem viděla ukázku ve Filmopolis   na ČT2. Dostala jsem se k němu až loni, ale to   čekání se rozhodně vyplatilo. A téma je   bohužel pořád aktuální, i když se svět   přestal otázkou ruskočečenského konfliktu   zabývat. To, že se nic nedozvídáme,   neznamená, že je konec. Dům bláznů vychází   ze skutečné události, kdy konflikt hořel   naplno a dokazuje nám, že skuteční blázni   nejsou ti, kdo jsou jimi nazýváni, ale ti,   kteří podlehli válečnému šílenství. Nebýt   toho, že se něco podobného opravdu odehrálo,   byla by to skvelá metafora, takhle z toho   člověka spíš zamrazí, pokud o tom dokáže   přemýšlet do hloubky. To ale neznamená, že se   celou dobu skvěle nebaví. Dům bláznů je   úžasný i po výtvarné stránce, naprosto   fantastická je scéna s pádem vrtulníku na   nádvoří blázince. A co se týče Bryana   Adamse, nevadil mi tam ani trochu, prostě tam   patří on i jeho písničky, budete žasnout, jak   do sebe všechno skvěle zapadá. Tohle je   bláznivý film o bláznech a jako takový je   perfektní.