Hadry, kosti, kůže [TV inscenace]

První divadelní představení, které bylo   vysíláno na Čt Art živě bez diváků díky   době covidové. Od Martina Františáka jsem již   viděl Je třeba zabít Sekala přímo v Mahenově   divadle v Brně a Hadry, kosti, kůže jsem chtěl   shlédnout hlavně kvůli Andree Buršové, která   dříve působila v brněnské Huse na provázku a   kterou jsem si již dávno oblíbil. Zpočátku   jsem se moc nechytal, scéna na mě byla až moc   avantgardní, ale během děje jsem se zažral a s   postupnou gradací mě párkrát i zamrazilo   (Rusáci v Praze, telefonát Werichovi, aby se   dostavil do Národního divadla k podpisu   Anticharty, nebo samotný závěr). Hanuš jako   Werich a Veselý jako Holan. Nelehký úkol   zahrát tyto legendy, ale musím říct, že se   hra povedla a v hlavě bude ještě uzrávat.   Věřím, že přímo ve Švandově divadle,   přímo uprostřed toho dění to musí být   stoprocentní zážitek.