Harry to s vámi myslí dobře

Někdy se může hluboká žumpa hodit
Příběh nabízí klasickou zápletku   průměrných amerických psychothrillerů. V   příběhu máme několik postav, z nichž   alespoň jedna je nějakým způsobem psychicky   vyšinutá. Ta vyšinutost není hned vidět.   Jenže film nevznikl v Americe, ale v Evropě, ve   Francii. Takže příběh sám není povrchní a   jednoduchý. Je takový rozvětvený a má smysl i   pro detail. Smysl pro detail běžného rodinného   života. To už dnes v amerických filmech   téměř neuvidíte. Příběh vypráví o mladé   rodině, tatínek Michel, maminka a tři   roztomilé dcerušky, kteří při jedné cestě   na svoji chalupu (či venkovní sídlo) narazí na   podivuhodný pár. Muže a ženu. Onen muž se   jmenuje Harry a vydává se za Michelova kamaráda   z licea. Nezbývá, než tomu věřit. Harry o   Michelovi zná i ty nejpodrobnější detaily. A   tak si spolu užívají pobyt na onom venkovním   sídle. Harry má Michela rád a rád by se   postaral o jeho šťastný život. Třeba i nové   auto mu koupí. A občan odstraní nějakou tu   drobnou překážku. Je jedno, že se třeba   jedná o příbuzné.
Musím také napsat, že   místy film pokulhává s logikou, ale není to   tak strašné. Většinou, když zmizí člověk,   tak jej přeci jen někdo pohřešuje. Zde si s   tím tvůrci příliš hlavu nelámají.