Invaze barbarů

Těžko říct, zda by byl umírající vděčen   za bandu intelektuálů, kteří, pokud zrovna   neomílají všechny -ismy, kterými se nechávali   ovlivňovat (papouškujíc jména a díla jejich   představitelů), stále častěji vzpomínají na   svá erotická dobrodružství, jež vzhledem k   pokročilejšímu věku vypravěčů vyznívají   nepatřičně a místy až nechutně...,   přestože hlavní hrdina nebýval jiný,   nechtělo se mi věřit, že by ho tváří v   tvář smrti něco z toho zvlášť zajímalo.   Mnohem silněji působily scény s pragmatickým a   zároveň citlivým synem, heroinové dýchánky s   Nathalií i komornější okamžiky samotného   Rémyho. Bohužel, ty výše zmíněné celkový   dojem znehodnotily.

Velmi zveličený oskarový kousek kanadských   tvůrců. Byl jsem natěšený, ale nevím,   nevím, mám výtky téměř ke všemu. Scénář   tuctový, až nezáživný (pochybuji, že se   někdo může vcítit do role umírajícího   padesátníka), dialogy samé umělé rádoby   intelektuálské plkání partičky profesůrků a   jejich milenek (kdyby aspoň nějakou myšlenku   dotáhli do konce!). K tomu ovšem pěkně   zapadaly drogy, to asi asociace na vzpomínky z   jejich mládí, doby LSD, rokenrolu a hipies... Na   americkém kontinentu to dopracovali s propagací   návykových látek opravdu daleko, povalovaly   všude kolem jako docela obyčejná dekorace. A ze   všeho nejstrašnější byly herecké výkony   téměř všech přestavitelů. U filmu takového   kalibru bych očekával prvotřídní kreace a -   nic. Trochu tohle dílko zachránila hudba   klasiků filmové tvorby Arvo Pärta a Filipa   Glasse, samozřejmě i ostatních.

heh, tak nevim jak to mam napsat. Dostal jsem tip,   ze to je super film a ze se na musim podivat.   Zacatek takovy nic nerikajici, ale po nejake dobe   me to dost vtahlo a nakonec to byl opravdu super   film. Skoda, ze se takovych filmu netoci vic (ale   na druhou stranu je to mozna i lepsi)

Skvěle napsáno, skvěle natočeno, skvěle   zahráno. Film mě ale nedokázal vtáhnout a   hlouběji zaujmout - téma je mi (věkově) trochu   vzdálené.

V roce 1916 maluje Kazimír Malevič obraz   "Bílý čtverec na bílém pozadí".   Přesně tento obraz se mi vybavil poté, co jsem   viděl Invazi barbarů. Je to film, který má   mnoho významů a o co v něm určitě nejde, to   je umírání ústředního hrdiny. I když,   možná i o něj. Invaze barbarů je nejspíš   nakonec úspěšná, ale i to je otázka názoru.   Je úspěšná v konci "žvanivých   levičáckých padesátníků", je   úspěšná ve smrti, kdy barbarská nemoc   vítězí a ničí tělo, z něhož vzešla, je   úspěšná v banálních věcech, jako je fakt,   že si lze koupit vše, je úspěšná i v   dalších narážkách, které se ve filmu jen   mihnou. Ale možná, že úspěšná není...   Silně ovšem pochybuji, že tyto důvody byly   těmi, které vedly k udělení Oskara. Ale   možná, že se mýlím...

K filmu by každý mohl najít nějakou tu výtku,   ale scénář byl dokonalý. Některé věty by se   měly zapsat na zlaté plátno a vložit mezi   citáty.

Při vší úctě k českým Želary, tohle je   opravdu fulm hodný oskárka. Pokud jste to   ještě neviděli, věřte že dialogy ve   francouzštině jsou velice poutavé, ale co vás   opravdu nadchne bude poutavost děje. Řeknete si   ono se tam vlastně nic nemůže stát, vždyť   ten chlap umírá a co je na tom zajímavýho.   Miliony lidí na celém světě umírají a nikdo   si jich nevšímá, jenže v tom to právě je. Na   něčem normálním najít a ukázat divákovi   něco nového.