Jmenuji se Oliver Tate

Co jako????? Někdo se tu smál? Někdo se tu   bavil? Tak já tedy ne - jestli toto patří mezi   nejlepší komediální filmy roku 2010, v těch   horších snad už musí hrát jen Ben Stiller,   Jackie Chan, Adam Sandler, Owen Wilson , Richard   Gere a Eddie Murphy dohromady! Za nejlepší   považuji závěrečný záběr, jenž byl pro mě   vysvobozením z ujetého filmu (jel úplně   špatným směrem), neokoukaných tváří (víme   proč), příšerných kostýmů (někdo chodí   oblečený jako Oliverova matka?) a stupidních   myšlenkových pochodů. Mám z toho depku.

Oliver Tate je niekedy ako Harold Chasen a niekedy   ako Adrian Mole. Vzhľadom k svojmu veku je však   primerane zmatený, možno viac precitlivelý,   viac hĺbavý, ale inak typický teenager. Svoj   prerod z chlapca na muža zvláda s prehľadom a   popritom sa dokáže "svojsky"   vysporiadať aj s krízou v rodičovskom vzťahu.   Psychologický rozbor Lloyda Tatea by bol rozhodne   zaujimavejší, prinajmenšom by sa ukázalo   "po kom ten náš chlapec vlastne je?".   Ale príbeh je to určite podarený, tam kde   schladí studený britský dážď zahreje okrem   iného aj príjemná hudba a vlastne páčilo sa   mi to od začiatku a skoro až do konca.

Pokud někdo viděl film Hala Ashbyho Harold a   Maude se mnou myslím bude souhlasit v tom, že   hlavní protagonista má s Haroldem až podezřele   mnoho styčných bodů, a to jak vizuálně   (rachitický tmavovlasý adolescent), tak   psychicky (nízké sebevědomí, lehce   sebedestruktivní sklony). Nicméně tato komedie   je tak mile britská a retro, že toto svoje   podezření potlačím a Olivera Tatea doporučím   všem, kdo chtějí opět uvěřit tomu, že lze   natočit vkusnou vtipnou komedii s uvěřitelnými   hrdiny a citovatelnými replikami ("naši   spolu už tři měsíce nespali. poznám to podle   intenzity osvětlení :D)

Milé, vtipné retro
Jakoby v té době Beatles, kazeťáků,   kufříkových tašek a skládaných sukní byly   vztahy puberťáků romantičtější,   vtipnější a čistší. Přesto Oliver Tate   trpí, hodně trpí probémy svých rodičů,   problémy své holky a nakonec dělá   "chyby". Otázkou je, zda se dá mluvit   o chybách, nebo jde o jen o delší cestu k   dospělosti a posbírání zkušeností. Bavit se   budou jak pamětníci doby, tak mladí. Autoři   totiž skutečně vybrali perfektní   charakterizační momenty - slovní (např.dialogy   Olivera s rodiči), obrazové (např. pád Zoe do   rybníka nebo v závěru, když se Oliver s   Jordanou sejdou u moře). Vždy je v tom vtip i   vážné poselství. Velmi doporučuji!