Les caïds

Jak nemilosrdně působí zub času, nezdá se   dnes, že by tento film podával drsný a   realistický obraz francouzského podsvětí 70.   let. Ale ve své době, kdy byl uveden do kin, se   prý setkal se smíšeným přijetím, takže z   hlediska stáří na tom nejspíš nebude zase tak   špatně. Příběh je poměrně standardní a   není v něm patrná snaha o nějakou originalitu,   takže co se týče vývoje děje, vyniká svou ne   zrovna malou předvídatelností. Atmosféricky   však celý koncept drží dobře a nesnaží se   nijak vnucovat svou efektivitu. Navíc je   podpořen dobrými hereckými výkony, což   znamená, že i přes všechny neblahé nedostatky   se tím ukazuje, že jde o poctivou, byť   temnější a omšelou, zábavu. Pochvalu si   rozhodně zaslouží zejména výkony Serge   Reggianiho, Jeana Bouise a Michela Constantina.   Filmové fanoušky obeznámené s podobnými filmy   tento snímek nenadchne, ale ostatní by oslovit   mohl.

Robert Enrico natočil další ze svých   kriminálních filmů na klasický motiv   přátelstí, loupeže a útěku. Příběh   postrádá sice originalitu, ale zpracování   detektivky a sympatická dvojice lupičů, jak už   to v podobných filmech bývá, vše vynahradí.   Od počátku je z děje zřejmé, jaký asi bude   osud hlavních hrdinů. Vypracovaný plán   nevychází podle představ a příběh se stále   více zamotává. Nechybí milostné vzplanutí   mladého páru zapleteného do loupeže a ani   drsný gangster Weiss (skvělý Michel Constantin)   jako protipól našich hrdinů. Enrico natočil   lepší filmy, ale potěší i tato   sedmdesátková kriminálka.