Obsah filmu Linie násilí
Mike Max je režisérem akčních filmů, jejichž krvavý styl udává tón soudobé produkci ve svém žánru. Žije v dokonale izolovaném mikrosvětě své haciendy v Malibu a s okolním světem komunikuje pouze skrz obrazovku svého laptopu respektive svým mobilním telefonem. Ray Bering je úřadem NASA vyškolený a FBI placený odborník na pozorovací a komunikační techniku. V rámci přísně tajného projektu FBI na potírání násilí má za úkol prostřednictvím sítě videokamer pozorovat a zaznamenávat násilné události, k nimž den co den dochází v ulicích Los Angeles. Jednoho dne se rozhodne, coby jeho nadšený obdivovatel, poslat Miku Maxovi E-mail, kde dopodrobna...
Násilí jako společenský fenomén a možnosti "konečného řešení" si za ustřední motiv svého nového filmu zvolil Wim Wenders, režisér kultovních filmů "Nebe nad Berlínem", "Tak daleko, tak blízko" či "Paříž, Texas". Při obsazování hlavních rolí vsadil na známé tváře - ústřední postavy ztvárnili Bill Pullman (Den nezávislosti, Casper, Lost Highway), Andie MacDowellová (Hudson Hawk, Zelená karta, Čtyři svatby a jeden pohřeb, Jako vejce vejci) a Gabriel Byrne (Excalibur, Obvyklí podezřelí, Muž se železnou maskou). < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.6.2010
Snímek se pohybuje někde na rozmezí dramatu a špionážního filmu, kde podle mě lépe funguje ta první ingredience. Wenders, jak už je u něho zvykem, nikam nespěchá a může se zdát, že ani nikam nesměřuje. Je až s podivem jak dokáže pracovat s atmosférou a náladami. Hlavní hrdinové nejsou příliš zajímaví kvůli tomu co dělají, ale spíše kvůli tomu co nedělají. Jejich podivné proplouvání příběhem je však atraktivně podáno a atraktivně zahráno atraktivními herečkami a herci. Je velice těžké nechat se filmem pohltit,ale pokud mu to dovolíte, nebudete toho litovat. Není to žádná přelomová pecka, ale malý nenápadný film, který je bohužel spoustou lidí považován za nepovedený. Pravda, mě ležel doma tři roky, než jsem si k němu našel cestu.
