London

Příběh o partnerských vztazích, problémech a   jejich řešeních. Není to však něco, co by   leckdo očekával. Svým vyzněním je to snímek   odlišný od tradičních či podobných tohoto   tématu. Každý má svůj, takříc, bouřlivý   život a to se všemi svými sounáležitostmi.   Každý má svůj vnitřní problém a každý s   tím zachází jako umí. V oblasti partnerských   vztahů však vzniká otázka, kolik čeho kdo o   svém partnerovi skutečně ví a jak s tím umí   či dokáže pracovat. Snímek tak představuje   spoustu osobních konfliktů vyznívající až   hysterickým dojmem, které je potřeba velmi   dobře poslouchat, poněvadž taková síla   dialogů a jejich myšlenek tady snad ještě   nebyla. Není to film ani tak o ději, jako   právě o názorových střetů jednoho s druhým.   A názorů, vzájemného osočování a vnímání   osobních problémů je tu skutečně přehršel.   A tak se může dokonce i stát, že se v někom   někdo z diváků i najde. Není to art, není to   drama, není to komedie, není to prostě nic. Je   to film k zamyšlení o daných skutcích v   seberealizaci svého dobra i špatnosti, kde se   může najít i nějaká ta forma filozofie   života.

Tak nějak mě to nevzalo, dlouhé monology,   dialogy o ničem... Netvrdím, že herecky to bylo   špatné, ale od půlky jsem to přetáčela a pak   vypla a šla spát. Na uspání dobrý.

Po Revolveru druhý Jasonův film v řadě který   jsem přetáčel. Posunul jsem to o 20 minut když   tam stál jeden maník s jednou pipkou po   posunutí tam byli furt. Prostě žvanírna   zbytečná

london
je to dobri good film sice nie akcny ako sme u   jasona zviknuty ale aj tak je to pecka stathamove   hlasky su bohovske.

Cítím z toho urputnou snahu být co nejvíc   cool. Propojení sáhodlouhého (i když někdy   vtipného) žvanění o drogách, chlastu a   šoustání s pseudofilozofickými rozpravami a   vyšinutým chováním protagonistů má tenhle   dojem navozovat, ale mě to ze všeho nejvíc   připomínalo podobně samoúčelné Ondříčkovy   freakoviny, tedy až na to vyfešákované   prostředí. Zasadit většinu filmu do prostoru   luxusní koupelny bylo odvážné a někdy to i   fungovalo, ale celek zůstal rozplizlý a   nevyrovnaný. Nicméně Statham tu měl asi   nejzajímavější roli, v jaké jsem ho zatím   viděl.

...„Tahle posedlost všechno vyjadřovat slovy.   -To není o slovech. - Ne, tohle je o slovech.“   Velká láska a ještě větší žárlivost a   logický důsledek této kombinace. Nicméně s   bolestí se dá vyrovnat, pokud se řádně   rozebere. A ideální místo je sociální   zařízení (není to paneláková velikost) na   večírku, kam Syd nebyl sice pozván, ale v   zoufalství se vecpal, navíc si na WC přivedl   toho správného parťáka na pokec a kokain. A k   tématu rozchodu, patří i láska, sex, smysl   života, Bůh, vztek a hlavně ta bolest.   „...nech mě dát ti nahlídnout do mého   života, do mojí zasraný bolesti.“ Velmi   zvláštní film, plný slov. Odehrávající se v   komorním prostředí domu plného   lidí....„Pamatuješ si věty, které ti lidi   řeknou. Zavrtají se ti do mysli jako výstřely   zranění, které se nikdy nevyléčí.“.

Nadprůměr
Určitě nadprůměrný film,Jessica Biel je fakt   kočka a Stathamův monolog z druhé části filmu   mě opravdu dostal... prostě dobrá jízda,sice   ten film není nic světoborného,ale myslím že   debutující režisér odvedl dobrou práci.