Lotrando a Zubejda

Milá pohádka, jejíž síla tkví v české   klasice nejen slovem, sice už s dvacítkou   křížků na krku, ale to jí neubylo na kráse.   Jednoduché, vtipné, jak loupežnická pohádka,   tak i solimánská, doplněno krásnými   písničkami. Když to srovnám se Třemi bratry   (od stejných tvůrců) o mnoho let později, tak   i když základ je téměř shodný, díky   nepřeplácanosti postav a příběhu je Lotrando   o pár chloupků hezčí.

Dlouho jsem tuto pohádku míjel a celkem   neprávem. Dobrý humor, vtipné bonmoty a   hlášky, dobře vybraní herci a z pohádky je   cítit ještě poctivá práce. Nepůsobí to moc   novodobě a nudně, na první dobrou 75%.

Pohádku jsem viděla možná kdysi dávno jako   malá, ale pořádně až teď, když už jsem   dospělá (nepamatovala jsem si vůbec, o čem to   je). Potěšilo mě poselství, že je lepší   poctivá práce, které vůbec nebylo přehnaně   moralizující (tím pádem pro mě odpudivé).   Také to, že člověk bez lásky je opravdu   nešťastný, nic ho nebaví, i když má jinak   dostatek všech hmotných statků. Hezky mě   pohádka zahřála na srdíčku. :)

Pohádky Karla Čapka nejsou typické pohádky,   takže takový je i film. Krásný, vtipný,   okouzlující a - netypický.

Jemná pohádka s nevtíravým humorem, plejádou   dobrých herců a výborným Jiřím Strachem. S   chutí jsem se dnes podíval znovu.

Vynikající spojení dvou pohádek a zároveň   vynikající spojení děje a písní. Hodně   vtipného a poučného děje. Životní role   Jiřího Stracha.

Pohádka, muzikál nebo něco jiného? Prostě   jakýsi mišmaš, a to na jednu stranu vadí, na   stranu druhou zvyšuje počet diváků, kterým se   může líbit. Pohádka-nepohádka mne ale   neoslovila, hlášky typu hlavně nepracuj jsou   sice neotřelé, ale pro pohádku (klasickou) to   moc vhodné není. Maminka prodaná do otroctví,   doufám, že si s ní neužíval sultán   království solimánského. Líbily se mi jen   písničky dvojice Uhlíř-Šíp, ale jako celek   je pohádka průměr.

Klasická pohádka o chytrém loupežníkovy   který putuje dlouhou cestou aby navštívil   princeznu kterou má uzdravit a nakonec si jí   vezme.Některé scény docela humorné ,nejvíc se   mi líbil herecký výkon M.Táborského.

Zdeněk Svěrák se podíval na pohádky Karla   Čapka a zjistil, že jsou natolik krátké, že   by jedna na celovečerní film nevystačila. A tak   se rozhodl, že dvě k sobě propojí.   Loupežnickou a Doktorskou. Vznikl podivný   mišmaš, který je vyprávěn typickým   Svěrákovým stylem a odlehčen jednoduchýma   melodickými písničkami Jaroslava Uhlíře. Ono   nakonec taky kým jiným. Jednoduchá televizní   výprava moc nenadchne, ale jemnost vyprávění   přeci jen potěší jak malé, tak snad i velké   diváky. Povedený scénář je i podpořen   výbornou kamerou a nádhernými scenériemi. Jak   se říká, v jednoduchosti je síla, a tady to   platí dvojnásob. Pohádka nemusí být   nadopovaná speciálními efekty a digitálními   triky, aby zaujala a potěšila. Zdeněk Svěrák   je zkrátka mistr svého oboru a tento počin je   toho důkazem.

Netradiční míchání kultur.Pohádkový konec   kde Lotrando kluk z evropského ostrova má pod   čepicí a přijde co Zubejdě chybí.Na mě to   bylo moc muzikálové.