Možná přijde i kouzelník [TV pořad]

No nevím, já všeobecnou poblázněnost tímto   pořadem tolik nesdílím. Mně to připadalo jako   česká obdoba Ein Kessel Buntes. Ta neskutečná   přemíra zpívaných pasáží, hudebních,   tanečních a baletních kreací, zejm. v prvních   čtyřech dílech, to mě vždy dokázalo unudit.   Vyčkat mezi tím vším, kdy se konečně objeví   nějaká dobrá scénka nebo dialog, to byl   nadlidský výkon. Co mě pobavilo byly   legendární scénky jako Maryša, A ty se ptáš   co já, Mládkova němčina a tématické díly 9.   Vánoce a 10. Svatba. Zpěv a tanec zredukovat na   polovinu a ve stejné míře naopak přidat humor,   bylo by to daleko zábavnější. Takhle je to   ovšem jen na slabý průměr 45%.

Tohle byla klasika nad klasiky, škoda že už nic   podobného nedávají. Kaiser s Lábusem byli   neskutečný. Nejvíc se mi líbily jak byl Kaiser   tělocvikář, nebo holka ve škole u tabule a   nebo gumičky :-D

Hodnotit jako celek - to je díl od dílu, scénka   od scénky. Něčemu se dá zasmát i dnes,   něčemu se skoro nedalo ani tenkrát...

Jako tomu bylo u drtivé většiny estrád   minulých dob, tak i tato zaváněla trapností. Z   četných repríz v 90. letech, které jsem celkem   poctivě shlédla doufajíc, že snad názor   změním k lepšímu, musím konstatovat, že   nikoliv! Kromě několika pár scének, které   opravdu šly na bránici (viz např. okurky,   gumičky a čulibrk), kterých ale bylo žalostně   málo, byl tento pořad jedna velká nuda. Oproti   Silvestrům s panem Menšíkem, které nestárnou   ani po letech, tohle je neskutečná trapnost. A   pan Kaiser je trapnost asi ze všech největší,   bohužel...

kabaret+kouzelník
Kabaret pohody a Kouzelník bylo z televizní   zábavy asi to nejlepší, co jsme mohli vidět a   po letech se rádi na nějaké opakování   podíváme. Dnes už se díváme s nostalgií.

V roce 1982 jsem na tenhle pořad (co by čerstvá   puberťačka) koukala jen proto, že nedávali nic   jiného. Těchto estrád byla plná TV a všechny   mi přišly stejné. Dnes na něj koukám s   trochou nostalgie a po všech těch Superstar,   Vyvolených a jiných nechutnostech mi přijde   jako milé pohlazení na dobrou noc. Originální   humor Kaisera s Lábusem, kterým zdatně   sekunduje Jiří Korn, hvězdy tehdejší hudební   scény se svými největšími hity a spousty   scének a skečů, které opravdu rozesmály. Kam   se podělo tehdejší umění scénáristů a   režisérů? Kde je ten cit podchytit právě to,   co diváka pobaví a odvede, alespoň na chvíli,   od každodenních starostí? Dnes na mě i ze   Silvestrovských "zábavných" večerů   dýchá nuda a lacinost. Zdá se že český humor   zůstal v totalitě.....