O rodičích a dětech

Poněkud osobitá poetika režiséra Vladimíra   Michálka mi zde padla celkem do noty i když jsem   se při těch retrospektivách chvílemi skoro   ztrácel. Je to velké herecké sólo pro Josefa   Somra a Davida Novotného a ostatní jsou   víceméně stafáž. Při této vycházkové road   movie děj i čas při sledování pohodově a   poklidně plynou. Nevtíravě se tu střídají   veselé, smutné i groteskní okamžiky a skoro   pro každého se tu NĚCO najde. Je to určitě   nadprůměrný film a v kontextu naší filmové   tvorby nového milénia je určitě hodně   světlým zjevem.

O rodičích a dětech
Dobrý český film, kde se mi líbilo hlavně to,   že výborně vedený dialog mezi otcem a synem je   doplňován pro lepší představu i   retrospektivními záběry. Jak už to bývá, tak   některé historky byly docela úsměvně, jiné   byly zase poněkud slabší. Každopádně celý   film uteče v tak poklidném tempu, že snad ani   dějově ničím nepřekvapí, na druhou stranu   ale působí hodně neotřelým dojmem.

Mně se to celkem líbilo. Nejvíc jsem se musel   smát při těch historkách ze života, některý   situace byly naprosto typický pro českou povahu   ovlivněnou přichozí svobodou po komunismu a že   vlastně s tou svobodou nevíme jak naložit.

V celku velmi zajímaví a dobrá režie se   odrazila
v dobrém na tom to snímku.   Skvělé je zde obsazení a děj je moc dobrý a   po dlouhé době povedené dílko .

Zručná Michálkova režie, stejně jako Štrbova   kamera, výtečné herecké výkony Somra a   Novotného... a přesto tomu filmu něco chybělo,   abych mohl říct, že byl výjimečný. Nebyl.   Byla to jen velmi zručně a kvalitně odvedená   filmařina, skládanka životních epizod tří   generací a zamyšlení nad spletitostí vztahů,   kterým však jakoby schází jakékoliv emoce.

Je to jeden ze současně lepších filmů . Když   si to vezmete co každej měsíc přijde do kina   "šmejdů" a když je z toho ještě 98   % zahraničního brajglu je to smutné . Buďme   rádi za to co máme

Otec, syn a vnuk
Velice příjemný film. Doopravdy pohlazení po   duši. Josef Somr má snad po 40 letech opět   hlavní roli. Celý film je postaven na   konverzacích, filozofování, životním   bilancování. Líbil se mi tento nádherný a   jemný humor vyplývající ze životních   zkušeností hlavních hrdinů. Děj filmu se v   podstatě odehrává v rozmezí jednoho slunného   dne. Nápadité jsou retro odskoky do minulosti,   kdy otec se synem vzpomínají. Místem   společných procházek jsou ulice, stezky,   podchody v hlavním městě Praze. Ze záběrů   téměř nepoznáte, v jakém městě se film   odehrává. Filmaři si jistě zcela cíleně   vybírali různá poetická zakoutí pražských   parků, pobřeží Vltavy a železničních drah.

Zklamání
Film, který opravdu stojí za to nevidět!   Naprosto nic neříkající děj. Pokus o hlubká   zamyšení vymykající se ději filmu.   Příšerná kamera a střih. Velmi dlouhé nudné   nic neříkající konverzace, které se jakoby   snaží vyplnit celých neuvěřitelně nudných a   dlouhých 110 minut filmu. Co dodat? Opradu tento   film je neuvěřitelným zážitkem, ale pro mne   bohužel příšerným.