Odborný dohled nad výkladem snu

Stejný případ jako u předchozího Göblova   filmu Odborný dohled nad východem Slunce, jehož   je tento snímek pokračováním.   Nepřesvědčivé (ne)herecké výkony, strojené   dialogy, podivné střihy. Plusy jsou opět   černobílá kamera a hudba. O stupínek je tento   díl přeci jen lepší a třetí hvězda patří   Laco Deczimu, který si střihl roličku   hospodského štamgasty.

Tenhle film loni dávali na festivalu   ”Pokořen“ v letňáku, jenže já ho   prošvihl, protože jsem si myslel, že jsem ho   už viděl a tak jsem raději dal přednost   posezení s přáteli v tamější hospůdce.   Jenže já viděl film ”Odborný dohled nad   východem slunce“, se kterým jsem to zaměnil.   Tento film je vlastně jeho ”dvojka”, čili   pokračování, jak tomu bývává u komerčních   sr… trháků. U nezávislých ”low budget“   filmů je to dost vyjímečné. Ale protože   ”jednička“ se mi líbila, tak jsem nad   možností skouknout ”dvojku“ zajásal.   Rozhodně jsem nebyl ani tentokrát zklamán.   Pokračování příběhu trojice bývalých   "muklů" z komunistického kriminálu,   kteří původně přijeli do pohraničních Sudet   vyřídit si účet s bývalým bachařem, který   tam ”po revoluci“ začal dělat hospodského.   Jak vyřízení těchto účtů zcela nedopadlo,   líčí ”jednička“. Ve ”dvojce“ vidíme   svéráznou trojici (vdovců), která v městečku   zůstala žit v domě po Němcích, ve společné   domácnosti s bývalou prostitutkou u které se   rozhodnou, že nebudou pátrat kdo je původcem   jejího těhotenství a otcovství se ujmou   všichni tři. Opět se před divákem odehrává   příběh krásného mašíblovství, pro jaké   já mám slabost a sleduji ho rád. I výpravy na   pivo do Polska, (když nemohou do místní hospody   k estébákovi, kterého půvabně hraje Jiří   Lábus), pro mě mají velký půvab, protože   jsem navíc i ”polákofil“. Navíc, když je   ve filmu hudba ”old school“ plastika Vráti   Brabence a hraje v něm i má oblíbená kapela   ”Byl pes“, kapelník Pičus hraje v obou   smyslech tohoto slova a to dokonce výrazněji,   než v prvním díle, (jen mě tedy trochu zmátly   závěrečné titulky, ve kterých je   ”Pičus“, kterého znám pod občanským   jménem Tomáš Zika, uveden jako Václav   Buňát). Jinak ve filmu se mihne i jazzman Laco   Déczi, (je jako vždy okouzlující). Také   novinář Martin Schulz, (bohužel právě před   pár dny zemřelý ). Situaci této netradiční   ”rodiny“ zkomplikuje, či možná spíše   opepří, příjezd starší dámy – Němky,   která původně před odsunem v domě žila a   chtěla by v něm strávit jednu noc v naději,   že se jí tam bude zdát určitý sen. Z dámy se   vyklube velmi neortodoxní žena, která se   skamarádí s nastávající matkou. Z jedné noci   se postupně stane nocí povícero, až jí jeden   ze ”svaté trojice“ otců řekne: ”Tak mi   připadá, že jste se nám tu pěkně   zabydlela...‟ a ona mu na to naprosto   odzbrojujícím způsobem odpoví: ”To já bych   vám mohla říct taky‟. Je to opravdu půvabně   ”undergroundový“, (černobílý!), film pro   fajnšmekry. Myslím, že jsem ho neviděl   naposled...