Pohádka o mokrosuchém štěstí [TV inscenace]

Povedená pohádka režiséra Ludvíka Ráži   podle literární předlohy Jana Drdy. Na   klasickou "studiovku" nezvykle   velkorysá stopáž téměř půdruhé hodiny   umožňuje celé plejádě našich nejlepších   herců si to opravdu dokonale užít. Děj je   totiž až nepohádkově pestrý a poskytl tak   prostor pro cca tři desítky herců a to je na   studiovou pohádku opravdu nebývalý počet.

Trošku delší kulisovka, ale dá se na ni   dívat. I když je děj rozložen na jednotlivé   „větve“, nevadí to. Avšak podruhé vidět   netřeba.

Vodnická roadmovie:-)
Česká klasika, kterou   jsem si nyní měla možnost znovu oživit. A   jelikož děj mi byl dobře znám, tak mne   fascinovalo sledovat, jak si tvůrci vyhráli   např. s vodou. Když se prohánějí vodníci v   potoce, tak zásadně nasucho,ale cákat ze   škopku umí dobře:-) To samé, když bývalá   Popelka pere nasucho prádlo.
Černé divadlo   při práci s rosničkou, pro bývalého diváka   Studia kamarád, klasika. Občas byl vidět stín,   ale kam se na české šikovné ručičky hrabou   všechny počítačové efekty.
Nadstandardní   herecké obsazení se starou školou včetně   pidirole Františka Filipovského v roli   principála.
Vodě zdar. Zdar, zdar, zdar!

Trošku zdlouhavý a nudný pohádkový příběh   o vodnících ale i tak se to nechalo,příjemné   herecké obsazení.

Správná pohádka,typicky česká o zamilovaném   vodníkovi. Já mám nejraději vodníka Jemelku   Pepy Dvořáka. A samozřejmě Andulku Libuše   Šafránkové. Dokonce i slavní herci se   podařilo zapojit a vznikl příjemná televizní   pohádka. Docela to bylo fajn, když vznikaly   televizní inscenace, protože je na nich vidět   ta představivost tvůrců scény, jak dostat do   pohádky rybník,všechno.Občas je fajn vrátit   se do dětství.

No nevím. Na to, že podle Drdy jsou i Troškovy   pohádky, to se nedá srovnat, a nejen co do   rozpočtu, výpravnosti atd. Tohle mi přijde   chabý, byť se všichni snaží, a jména   Kašňák, Pumpák atd. samozřejmě chápu, ale   přijdou mi trapný.

skvělé herecké výkony a mile zpracovaný   původní drdův námět jsou hlavními devizami   filmu pohádka o mokrosuchém štěstí, z něhož   režisér l. ráža dokázal v daném oboru   vytěžit maximum. televiznímu snímku pohádka   o mokrosuchém štěstí se díky výše uvedeným   kladům podařilo vystoupat do nejvyšší   kinematografické třídy, kde ale pro místy   kolísající dynamiku a nedotažené pěvecké   party zůstane v té dolní polovině. pohádka o   mokrosuchém štěstí se ale i přes výhrady   dokázala stát trvalkou na obrazovce a lze jí   zařadit i do zlaté studnice původní   pohádkové televizní tvorby.