Pražákům, těm je hej!

Tomuhle hudebnímu filmu dokážu dát při   nejlepší vůli jen půlku možných hvězd či   bodů. Ta je za tu muziku ale to další (a pro   každý film důležitější) tedy filmařská a   herecká práce to je opravdu velká bída. Po   těchto stránkách se plusové body nedají   připsat vůbec za nic.

Dvacet panu Štibichovi! Nebo i padesát. A sto   Bolkovi. Jenže, ten tam byl jen tak malou   chvilku, že do hodnocení celého „filmu“ to   nemůže mudrovat. On ten snímek není tak   hrozný. Když přeskáčete to, čemu se tu   říká hudba, tak to není zase tak dlouhé a ani   tak strašné. Třicet procent

Není to normální film ,je to spíš takový   průřez exestence Pražského Výběru,jako   skupinu jsem je nijak zvlášť nevyhledával   takže mě jejich hudba nijak neoslovila,ve filmu   je vidět spousta jejich klipů některé z nich   jsou docela zajímavé na podívání.V   některých scénách se objeví i známí herci   ale většina scén je dost psycho podobně jako   jejich hudba kdo měl tuhle skupinu rád tak si   přijde na své..

Je to spíše film pro pamětníky doby   normalizace. Pro mě je to kultovní film,   vzpomínám, jak jsme čekali na každé vydání   singlu nebo LP. Kdo tu dobu nezažil, těžko   pochopí, a je to pro něj asi nestravitelné.   Michal Kocáb byl pro mě vždy velká osobnost,   až na nedávné dva roky. Byl první, kdo se   odvážil v roce 1988 na Děčínské kotvě v   přímém televizním přenosu protestovat proti   poměrům v republice, ovládané komunisty, a   prohlásit, že každá země má vládu, jakou si   zaslouží. Nehledě na jeho největší zásluhu   na odsunu ruských vojsk z naší země po roce   1989. Ale to si většina dnešních respondentů   neuvědomuje a jásá nad různými americkými   postburtálními snímky, které jsou stejně   primitivní jako oni.

Malá kravata, střední kravata a velká kravata   - ta myšlenka a zpracování nebyla zrovna   marná. Fanouškem PV nejsem a v době   "sametu" jsem ještě chodila po   houbách, nicméně vydržet až do konce tohoto   počinu vyžadovalo dost velké sebezapření (a   myslím, že nejen u mne)

Kdysi jsem byval docela fanda Prazskeho vyberu,no   hlavne taky proto,ze jsme ho doma slysel dost   casto.........muj otec je jejich fanda   dodnes.......tak asi proto i ja jsem byl.
No ale   tento filmovy pocin nic moc teda.Dost velke   zklamani.

Spíš než o cokoliv jiného jde o tak trochu   ulítlý hudební dokument popisující historii   skupiny Pražský výběr zhruba od roku 1984 až   po listopad 1989. Tak trochu magorovina s mnoha   prvky absurdity, což ale byl i účel. Ta doba   byla zkrátka absurdní, co dělala z lidí magory   a tohle zde bylo i zdokumentováno. Dneska už ale   příliš nezaujme.