Prisoners of the Ghostland

Tak
tohle bylo hodně těžké. Smysl mi docvakl až   po hodině filmu. Hodinu jsem čuměl na něco, co   jsem měl před očima ale vůbec jsem to   neviděl! Takže znovu a lépe! A nestačil jsem   žasnout. Ach jo, vážení autoři a   protagonisté, míříte strašně daleko, moc   daleko za běžně očekávaný divácký obzor.   Až tam, kde není žádný Supermuž, ale jen   Krysomuž. Do symbolikou přetlakovaného   masakrózního poselství, dokresleného úžasnou   hudbou. Ale možná, že jde jen o naprostý   propadák, a já jsem sám sebe obelhal, abych si   aspoň chvilku připadal výjimečný.
Extra   bonus za (nakopávacího) Yoricka, okno s oblohou,   a nádherný bílý ohon byakko, který působil v   kontrastu s tónem filmu neskutečně   drtivě.
Takže, slyšíte, Ghostlandeři? Nikdo   neunikne ze země přízraků. Rozumíte?   Nikdo...!
1) už víte, proč Psycho zastřelil   chlapce?
2) nešahej na modrého motýla ...   zobni si bonbónek.

'Vězni země duchů' Tak zní český překlad   názvu snímku, kteří se, svým způsobem, jeví   něco jako fantasy pohádkový eastern,   nepostrádající typicky japonský duchovní   akcent. Japonský režisér Šion Sono je v rámci   filmové tvorby považován za provokatéra ve   své odpornosti, ale je svůj se svým vlastním   osobitým stylem. Kde jinde lze vidět zločince   najatého na sebevražedný úkol v rámci   záchrany unesené dívky, aby po dramaticky   přiděleném úkolu místo ve sporťáku odjel na   kole? Snímek svým vyzněním patří mezi   brakové filmy, který by krásně vynikl v   projektu Grindhouse Quentina Tarantina a Roberta   Rodrigueze. Naprostý chaos všeho možného i   nemožného, ve spleti dějových zvratů   postrádající jakýkoliv smysl. K tomu erotické   a filozofické odkazy, okořeněné nějakým tím   surrealismem. Výprava je bohatá, vizuálně   krásně barevná, ale zato kamera je, snad na   takový film úmyslně, špatná a když se k tomu   přidá podivný a místy až nesmyslný střih,   zůstane nám z toho skutečně jen brakový kýč   s velkým K. Námětově se v podstatě jedná o   postapokalyptický příběh v prostředí po   jaderné válce se zajímavým odkazem, pomocí   hodin, na Hirošimu. Západní western je   naroubován do japonských stereotypů ve spleti   záměrně trefných detailů s žíravými mezi   řádkovými významy, spjatých s japonskou   filosofií a tradicemi. Kdo se v onom chaosu   neztratí a dokáže vyčíst informace mezi   řádky každičké scény a plně pojme tzv   ´cageplotation´, vyhrál a zaslouží si medaili   pozorného diváka.

Hnus
Naprostá žumpa. Cage snad nezná dno svých   "hereckých" a filmových kvalit.Snaha   natočit něco zajímavého se tady míjí   účinkem už od samého počátku, nechápu jak   někdo může klesnout takto na dno.