Rudá planeta

V roce 2025 se Země vinou zničeného ekosystému stala pro lidi neobyvatelnou. Vědci se rozhodli kolonizovat Mars a začali k povrchu rudé planety vysílat sondy s řasami, které měly vyrábět kyslík. Po dvaceti letech začaly řasy ubývat, a tak k planetě míří výprava Mars 1, aby zjistila příčinu. Posádku tvoří velitelka Kate Bowmanová, biotechnolog Burchenal, vědecký šéf Chantilas, odborník na terraforming Pettengil, druhý pilot Santen a technik Robby Gallagher. Těsně před startem přistávacího modulu loď projde mohutnou sluneční erupcí, která poškodí řadu přístrojů. Zatímco velitelka zůstane na palubě, aby se pokusila opravit poškozené přístroje, ostatní přistanou na povrchu planety. Při tomto manévru dojde ke ztrátě průzkumného robota AMEE. Astronauti mají kyslík na sedm hodin, během nichž se musí dostat na základnu. Když k ní dorazí, zjistí, že je zničená, a protože jim dochází kyslík, loučí se se životem. Překvapeně zjišťují, že na planetě je dýchatelná atmosféra. Pokoušejí se o spojení s lodí, jsou však napadeni průzkumným modelem AMEE, který byl při přistání nastaven do bojového režimu a považuje je za nepřátele. Kate dostane od řídícího střediska příkaz odstartovat na zpáteční cestu. V poslední chvíli se mužům na planetě podaří nouzové spojení a Kate je pošle k místu, kde před lety přistála ruská sonda Kosmos. V té by se mohli pokusit o návrat na oběžnou dráhu. Stokilometrová pouť pustým povrchem planety se změní v dramatický boj o život. Muži jsou napadeni pomateným robotem a nečekanou formou života, která se na planetě vyvinula z řas.

Zdroj: Nova

V blízké budoucnosti Země umírá. Jedinou nedělí lidstva by mohlo být osídlení Marsu. Na rudou planetu se tedy vydává expedice amerických astronautů, z nichž každý je expertem ve svém oboru. Jde o první lidskou expedici na Mars a všichni její účastníci se musí vyrovnat s rozdíly v osobnostech, původu, ideologiích, a to vše pro dobro celé mise. V okamžiku, kdy dojde k vážnému poškození techniky, závisí přežití posádky na povrchu nehostinné planety na vzájemné pomoci a důvěře. V cizím a nepřátelském prostředí, kdy se hroutí původní předpoklady mise a kdy začíná působit děsivé tajemství planety, se obnažují charaktery všech členů posádky a každý z nich se musí potýkat především se svým lidským já. Jenom nezměrná vůle, statečnost, schopnost improvizace a nutnost oběti může změnit fatální situaci a vést k záchraně...

V nepříliš vzdálené budoucnosti, v roce 2050, žije na Zemi dvanáct miliard lidí. Přírodní zdroje jsou definitivně vyčerpány a ekologická katastrofa téměř dovršena; zelení aktivisté mohou s uspokojením konstatovat: „My jsme vám to říkali."
Přelidněná planeta skomírá. Pokud si lidstvo nenajde nějaké jiné místo k životu, vyhyne během dvou následujících generací. Tím jiným místem má být planeta Mars. Během posledních třiceti let na ni byly vysílány kosmické lodě s nákladem speciálně upravených řas, které by se měly na povrchu Marsu uchytit a postupně začít měnit jeho klima: teplota postupně vzroste, ledové čapky na obou pólech roztají, atmosféra se přiblíží té pozemské, a pomalu tak vznikne prostředí, v němž přežijí rostliny, zvířata i lidé. V posledních měsících se však program „zpozemštění" Marsu dostal do potíží. A proto je na rudou planetu vyslána první expedice s lidskou posádkou...
Scenáristé Jonathan Lemkin (Smrtonosná zbraň 4, Ďáblův advokát) a Chuck Pfarrer (Šakal, Živý terč) si zkrátka dali záležet, aby východisko sci-fi příběhu o výpravě na Mars působilo co nejvěrohodněji.
Film Rudá planeta debutujícího režiséra Antonyho Hoffmana vznikal v přibližně stejné době jako nedávno uvedený snímek Mise na Mars. Jeho tvůrci se však chtějí vyhnout jakémukoli srovnávání: oba filmy prý mají společné nanejvýš místo děje. „Snažili jsme se vystříhat jakýchkoli asociací na jakýkoli film o Marsu, ať už dobrý, nebo špatný," říká producent Mark Canton.
Nyní se o Rudé planetě, v níž se objeví na devět set zvláštních efektů, hovoří spíše v souvislosti s loňským hitem Matrix. Marťanský tým totiž obohatil nejen výtvarník Owen Paterson, návrhářka kostýmů Kym Barretová a zvukař Thom Brennan (tedy ti, kteří na Matrixu odvedli nejlepší a nejvíce oceňovanou práci), ale i herečka Carrie-Anne Mossová (v Matrixu představovala hlavní ženskou postavu - Trinity).
V Rudé planetě si zahrála kapitánku vesmírné mise Kate Bowmanovou.
Vedle ní se v hlavních rolích objeví Val Kilmer (Batman navždy) jako „vesmírný údržbář" Gallagher či Tom Sizemore (Zachraňte vojína Ryana) jako doktor Ouinn Burchenal. Situace posádky se zkomplikuje ve chvíli přistání - či spíše ztroskotání - na povrchu Marsu.
Potenciální nový domov lidstva nepřivítá jeho první vyslance zrovna přívětivě: přišli o většinu, přístrojů, komunikační techniku i jakoukoli možnost návratu na Zem. Mapovací robot AMEE (kompletně vytvořený pomocí počítačových efektů) navíc zešílí a usiluje posádce o život. Musejí čelit nejen nepříznivé situaci, ale i nesnášenlivostem a různícím uvnitř kolektivu. Právě z tohoto důvodu ostatně Rudá planeta neobdržela požehnání NASA: americkým odborníkům na dobývání kosmu se nelíbilo zobrazování rozhádaných kosmonautů.
Marťanské exteriéry se natáčely na pouštích v Austrálii a v Jordánsku; uvažovalo se také o Islandu, tamní pláně se však pro potřeby filmu ukázaly jako nedostatečně nehostinné. Herci se pod rozžhaveným pouštním sluncem museli pohybovat v bachratých skanfandrech - a navíc v nich „zlehka" poskakovat (gravitace je na Marsu slabší než na Zemi). „Vlastně jsme nemuseli nic hrát," říká o této zkušenosti Val Kilmer. „Když musíte ve čtyřicetistupňovém vedru vyběhnout na kopec, na jeho vrcholku už opravdu vypadáte, jako byste byli na Marsu."
Baš Premiere 2000/12/45

Autor/Zdroj: BAŠ/Premiere


Planeta Mars zažívá od poloviny 90. let v anglosaské sci-fi svou renesanci. Filmaři jako obvykle přišli až po romanopiscích a zatím s nimi krok nedrží. De Palmův snímek Mise na Mars nesplnil očekávání vyvolaná jménem tvůrce, a ani Rudá planeta nepřináší nic nového. Jde o první film režiséra, který předtím točil reklamy na Marlboro, lze se tedy domnívat, že obsazen byl díky schopnosti invenčně snímat narudlá skaliska. Ani postavy nemají hlubší psychologii než kovbojové z Marlboro country. Většina herců se smířila s jednorozměrnými rolemi, snad jen Carrie-Anne Mossová se snaží vykřesat z postavy více, pokud jí to scénář dovolí. Vlastně si opakuje osvědčenou roli z Matrixu, když ke konci přivolává k životu hlavního hrdinu jako v Šípkové Růžence naruby.
Největší problém ale tkví ve scénáři, který ukazuje nejen neznalost základních principů vědeckofantastického žánru, ale i neschopnost vybudovat soudržný příběh či smysluplné dialogy, o naprosté absenci vtipu nemluvě. Školáckým nedostatkem je neschopnost uvést diváka do děje jinak než polopatickým ústním komentářem. Dějové schéma je prastaré, ale v dobrém filmu by to nevadilo. V Rudé planetě se však věci dějí jakoby náhodně, bez logiky a beze smyslu pro dějovou kostru. Týká se to hlavně smrtí jednotlivých postav, z nichž tvůrci nedokázali vykřesat žádný smysl, natož napětí.
Speciálně diváci holdující scifi žánru jsou hákliví na vědecké a technické nelogičnosti. Bude snad v příštím století NASA tak rozmařilá, že vypraví meziplanetární expedici s úkolem zjistit důvody nepřítomnosti kyslíku v atmosféře, když by odpověď získala z kterékoli pozemské observatoře? Máme věřit, že se během desetiletí může na pusté planetě vyvinout nový živočišný druh a že brouci prdící kyslík dokáží v tak krátké době okysličit její atmosféru? Budou vesmírné agentury tak slabomyslné, aby posílaly s expedicí robota, jenž se na požádání promění v zabijáka? A uvěřili byste, že do sebe budou pasovat konektory ruského a amerického počítače s věkovým rozdílem desítek let?
Rudá planeta klame tělem. Zpočátku se tváří tak seriózně, že od ní čekáte alespoň nějakou myšlenku. Na konci vám dojde, že to měl vlastně být dobrodružný film. Kdyby se ovšem povedl. Je smutné, že výplody moderní sci-fi kinematografie se tak často pohybují na úrovni psané sci-fi ze 40. let.
IVAN ADAMOVIČ Premiere 2001/1/32
OBSAH:
Planeta Země je zamořena exhalacemi, naděje jsou vkládány do osídlení Marsu. Na rudou planetu Jsou poslány řasy schopné vyrábět kyslík, ty ale neznámo proč nefungují. Problém má vyřešit první expedice s živou posádkou a inteligentním robotem jménem Amee. Přistání na planetě je tvrdé, orbitální loď je poničena erupcí záření a posádku ohrožuje nejen porouchaný robot, ale i životní forma, která se na Marsu vyvinula. Hrdinové musejí vynaložit veškerý důvtip k tomu, aby situaci přežili a mohli se vrátit na oběžnou dráhu.

Autor/Zdroj: Adamovič Ivan/Premiere

Mars je prokletý. Skrývá se na něm naděje pro obyvatele umírající Země, ale Val Kilmer a Carrie-Anne Mossová si při výpravě na něj nevedou o mnoho lépe než před pár měsíci Brian De Palma...

Počátkem 21. století lidstvo konečně definitivně zničilo ekologickou rovnováhu Země. Pokud měl druh homo sapiens přežít, bylo nutno rychle změnit jeho bydliště - přestěhovat se na Mars! Na rudou planetu byly vyslány automatické sondy plné speciálně kultivovaných mikroorganismů, které měly začít „vyrábět" kyslík, aby se Mars stal obyvatelným. Po několika letech ale organismy záhadně zmizely a na Mars se vydává první lidská výprava - tým předních vědců, kteří mají zjistit, co se vlastně na Marsu stalo a jestli má lidstvo ještě šanci na záchranu...
Před necelým rokem spolu Warner Bros. a Disney závodili, komu se podaří dřív uvést do kin velkolepou sci-fi o Marsu. Disney tenkrát vyhrál, uvedl nepříliš vydařenou Misi na Mars a Rudá planeta byla odložena. Člověk by řekl, že Warneři měli spoustu času vypilovat svůj film do naprosté dokonalosti, ale - bůhví proč - nestalo se tak. Rudá planeta není o moc lepší než konkurenční marťanský projekt.
Podobně jako Mise na Mars byla i Rudá planeta zřejmě původně koncipována jako inteligentní sci-fi s důrazem na psychologii a lidský element. A podobně jako po skončení Mise na Mars se i po Rudé planetě budete rozpačitě drbat za uchem a přemítat, jak tenhle filmový projekt proboha mohl TAKHLE dopadnout...
Celé uvedení do děje a představení všech členů posádky zvládnou tvůrci filmu během přibližně jedné minuty tím způsobem, že kapitánka všechno odvypráví mimo obraz, zatímco se díváme na letící kosmickou lod'. Pak posádka několik minut (v reálném čase několik měsíců letu) filozofuje a buduje vztahy, což naprosto nefunguje, a úspěšně vám to zabrání v jakémkoliv ztotožnění se či sympatizování s některým jejím členem během následujícího děje.
Možná by se hodilo krátce okomentovat herecké výkony, ale v podstatě není co komentovat. Z šedého průměru vybočuje pouze Carrie-Anne Mossová, a to jen díky tomu, že se na ni docela dobře kouká. Nevydařenost (nebo spíše totální nezajímavost) všech hereckých výkonů je vskutku zarážející a pravděpodobně za ni nemohou jen herci, ale také ten, kdo film radikálně přestříhaval a snažil se mu dát nějaký smysl, což byla bohužel veskrze marná snaha. Sledujeme totiž jen několik lidí procházejících se po Marsu (který navíc vypadá jako průměrná americká poušť), bavících se o ničem a postupně umírajících. Pořád si říkáte, že „ted' se to už konečně pořádně rozjede" a najednou je konec. (Jedna rádoby „překvapivá pointa" se v průběhu filmu odehraje, ale pokud si prohlédnete plakát a zapojíte inteligenci, překvapivá pro vás nebude.) A kdyby vám kapitánka (opět mimo obraz) v závěru nechutně pateticky nevysvětlila, že lidstvo je zachráněno, asi by vám to ani nedošlo. A to se vůbec nezmiňuji o přehršli vědeckých nesmyslů, z nichž nejméně jeden musel vzniknout tím, že se scenárista překlepl, nebo si herec špatně přečetl text a nikdo si toho nevšiml.
Jak už bylo řečeno, po stránce scenáristické a režisérské je Rudá planeta extrémně nevydařená, ale naštěstí zbývá pár scén, které vám zabrání upadnout do totálního kómatu: Požár v beztížném stavu, nouzové přistání na Marsu, armádní robot (který se samozřejmě zblázní a začne zabíjet) a žertovná představa filmařů o tom, jak vypadá operační systém ruského počítače. Ale nepleťte se: To všechno dohromady vám zprostředkuje jen asi 15 minut relativního nenudění se. Objektivně je také nutno říct, že chvílemi zaujme výprava (kosmické lodě nebo skafandry s logy sponzorů) a netradiční hudba Graemea Revella. Naopak ale není nouze o scény, které dokazují, že i drahé trikové záběry mohou vypadat velmi nepřesvědčivě.
Nedá mi to, abych se znovu nevrátil ke srovnání s Misí na Mars: Zatímco při ní jsem se chvílemi bavil tím, jak je špatná, při o chloupek méně špatné Rudé planetě jsem se pouze nudil, a proto je pro mě subjektivně ještě méně zajímavým filmem. Nezbývá než dát poslední slovo hrdinovi, který se s prokletým Marsem loučí větou, jež obsahuje hlubší pravdu, než by se zdálo: „Fuck this planet."
František Fuka Cinema 2001/1/89

Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema


Záhy po Misi na Mars je zde další sci-fi snímek, odehrávající se na této legendární planetě. - První lidská výprava přilétá na Mars v roce 2050 s cílem prozkoumat nečekané změny v atmosféře poté, co byl učiněn pokus vytvořit na planetě příznivé podmínky pro život kvůli zamýšlené kolonizaci. Země se zničeným ekosystémem se totiž stává neobyvatelnou. Vesmírná loď; vedená navenek chladnou velitelkou Bowmanovou, však dostane před cílem poruchu. Na Marsu nouzově přistane zbytek posádky, pětice astronautů, vedených letovým inženýrem Gallagherem, zatímco Bowmanová zůstane i s poškozenou mateřskou lodí na oběžné dráze. Místo splnění úkolů jde ted' členům zkrachovalé mise o holé přežití, což ještě zkomplikuje kybernetický průzkumník AMEE, který se "vzbouřil ". - Scénář Chucka Pfarrera a Jonathana Lemkina nabízí pohříchu pouze předvídatelné zvraty a jednorozměrné postavy. Debutující režisér jihoafrického původu Antony Hoffman se v detailním popisu prostředí a rekvizit snaží zůstat v realistické poloze, čímž ovšem nedostatky scénáře jen podtrhl. Jediný dramaticky i vizuálně nosnější motiv tak představuje nepolapitelný robot AMEE, připomínající zároveň kybernetického psa i lidskou bytost. - Jako povrch Marsu posloužily filmařům lokality v Jordánsku a v australském vnitrozemí.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2001/1/19

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled