Silnice

Tenhle dojemný klenot snad nemá slabé místo.   Nadčasově fungující příběh, krásně   natočený, zahraný (Anthony Quinn je skvělý,   ale Giulietta Masina ho přeci jen trochu válcuje   těmi svými obličeji), doprovázený nádhernou   hudbou Nino Roty. Na rozdíl od pozdějších   Felliniho nespoutaných fantazií je to i film   uměřený a všeobecně srozumitelný.   Překvapilo mě jak hodně má celkové vyznění   blízko k tehdejší tvorbě Akiry Kurosawy.

Maličkým tohoto světa nezbývá nic než   bezmezná láska a oddanost, zatímco ti rádoby   silnější často tragicky pozdě seznávají,   že si nevystačí sami a že propásli svou   životní šanci na tutéž milost. Smutné, leč   pravdivé. Nádherný, čistý, poetický film bez   velkých a okázalých gest a mravokárných   naučení. Takové filmy mám rád.

Giuletta Masina je pro mě velká třída,viděl   jsem jí v těch nejlepších filmech co   natočila,Silnice je super!

Film, který rve srdce, syrový příběh s   hereckými výkony, které nikdy neupadnou v   zapomnění. Film jsem viděla v průběhu let   několikrát a vždy mne tento drsný příběh   "dostal". Kdo film, zvláště italský   opravdu miluje, přijde si určitě na své.   Vřele doporučuji.

Nejkrásnější a nejpůsobivější snímek   italského filmaře spadající do éry   neoralismu. Rozhodně stojí za vidění. Pro mě   jeden z filmů, díky kterému jsem objevila   krásu filmu a naprosto jsem mu propadla...

Tenhle film je pro mě asi Feliniho nejlepším   dílem... sledujeme osud naivní Gelsomini spolu s   jejím věčně tyranským a nepříjemným   Zampanem. Je to nesmírně lidský, takovej ten   film točenej srdcem, úplně z něj všechny ty   pocity sálaj...
Musel sem ho shlédnout   vícekrát, protože poprvé mi u toho místama   vlhly oči a já přišel o kousky tohodle   úžasnýho filmu, když sem si je   utíral...
Krásná klasika.

Už když jsem Silnici četla, tak můj oblíbenec   byl Blázen a ani po zhlédnutí se to nezměnilo.   To je postava se všemi kladnými rysy - vtipná,   neohrožená, upřímná, samotářská a přesto   oblíbená mezi lidmi (jen ne mezi hajzlama), muž   činu jednající bez přemýšlení a na vlastní   pěst:o) O to víc nenávidím Zampana (neřeknu   proč, bych toho hodně prozradila). Nevím jak to   tak Anthony Quinn (Zampano) dokázal zahrát, že   vážně celou dobu působí jako ten největší   grázl, a ani u poslední scény jsem v něm   nenašla nic, abych s ním měla soucit. K hlavní   postavě - Giulietta Masina (Gelsomina) dokáže   jedním pohledem člověka rozesmát i rozplakat,   když se zadívá do kamery, tak jste připoutáni   k jejím očím.....její nechápající (někdy z   radosti, někdy z bolesti) kukuč může jen   málokdo nechat bez povšimnutí. Ano, ano,   opravdu moc příjemně vyprávěný příběh,   jednoduchý, k zamyšlení, jeden z těch kam   Fellini umístil i prostředí "jeho"   milovaného cirkusu...a konec, konec je   smutný...to když se Zampano z vyprávění   tamní obyvatelky dovídá o osudu své Gelsominy,   která, jak si příliš pozdě uvědomil, pro   něj znamenala víc, než si myslel.