Taras Bulba

Bez tabáku i štávy
Ohromné zklamání. Tenhle film měl všechny   předpoklady k tomu, aby se mohl líbit. Dobří   herci, slušný rozpočet, dobrou předlohu atd.   atd. Dopadlo to všechno zcela jinak. Film byl   hrozně zdlouhavý. Bitevní scény taky nebyly   něco extra,spíš odfláknutá rutina Nejvíc mě   ale znechutilo nějaké pateticko - patriotické   posleství, které se neslo celým filmem.   Proslovy o matičce Rusi, o potřebě ji bránit a   podobné řeči byly prostě všude. Navíc,   bitevní scény byly natočeny dost otřesně,   připomínalo to spíš levný televizní film   než historický velkofilm, kterým by TB ráda   byla. Ve srovnání s minisérií Ohněm a mečem   vychází Taras Bulba jako laciný odvar. Ohněm a   ečemM má všechno, co Taras Bulba měl mít,   takže doporučuju sáhnout spíš po něm.

Třetí zpracování (italský, němý a   televizní nepočítám) knihy o kozáckém   atamanovi Tarasi Bulbovi. Coby národního   klenotu, se jej ujali ruští filmaři, což   může mít své přednosti i neduhy. Za klad lze   považovat pietnější přístup k předloze,   protože americká verze se od předlohy v mnohém   liší. Druhou stranou mince však zůstává   jistá kontroverze mimo území bývalé SSSR.   Neboť film je možno označit za antisemitický a   protipolský. To zaprvé není pravdou, jelikož   negativní postoj hrdinů k tomuto národu je   přítomen již v knize. Za to s druhou výtkou   nelze než souhlasit. Poláci tento film musí   milovat a jistě si jej budou pouštět na den   státnosti, jako i např. 1612. Snímek je   vyloženě antipolský, neboť ani jeden   příslušník polského národa, zde není   ukázán v kladném světle, buď je to tyran,   sadista, požitkář či jako hlavní hrdinka,   kurva. To samé se týká víry, pouze ta   pravoslavná je ta pravá a jediná, ostatní jsou   kacíři. Osobně bych spíš položil otázku. Je   vůbec tato kniha vhodným materiálem k   natočení oslavného mohutného historického   snímku? Já tvrdím, že nikoliv. A to z jednoho   prostého důvodu. Kozáci, jakožto hlavní   hrdinové, nejsou zrovna ukázkovými příklady k   následování. Byla to totiž dosti diskutabilní   (eufemisticky řečeno) skupinka lidí, žijící   velmi svobodným životem, jejichž hlavní   obživa byla válka, drancování či sloužili   jako žoldnéřské vojsko (často i proti   křesťanům). Avšak co nepřekvapí, je   myšlenkový posun díla, byť děj je zachován   překvapivě věrně. Pořád se ve filmu mluví o   Matičce Rusi, jenže je třeba poznamenat, že   kozáci byli ukrajinci a rusy zrovna nemilovali. V   předloze nic takového, to jen režisér a   scenárista v jedné osobě, ventiloval své   politické smýšlení. Co mne velmi mile   překvapilo, byla „zastaralost“ bojových   scén, tj. kamera se neklepala, nebyl ani   frenetický střih a souboje měly dokonce   choreografii. V dnešní době dosti nevídaná to   věc. I když práce se statisty mohla být na   větší úrovni, aby jejich počty působily   větším dojmem. Ke kladům bych ještě   přičetl nádherný hrad (Kamyanets-Podilsky),   krásné exteriéry, Bohdana Stupku v hlavní   roli, který je právem pokládán za nejlepšího   ukrajinského herce a Magdalena Mielcarzová,   která nám od dob Qvo Vadis dost zhudbla, což   mělo negativní dobat na horní partie, ale   pořád je to krasavice. Jen bych režisérovi dal   jednu drobnou radu. Pokud bude příště točit   velkofilm, ať vyčlení nějaké peníze i na   orchestr, takže divák nebude nucen poslouchat,   již beztak hrubě průměrnou muziku, hranou na   obstarožní samohrajky, pořízené za pár   rublíků v GUMu.

hmmm... pomalý. Není ani ta - kterabysedalarici   - gogolovská atmosfera. Bitevní sceny, jak se   točily před 80 lety... Nevím, nevím...

Drsný film o drsných lidech, žijících v   drsné době... ale i silný příběh   lásky,zrady a nenávisti, který - ač silně   idealizovaný a historicky nepřesný - přinutí   k zamyšlení i dnešního diváka, jemuž slova   jako "čest" anebo "láska k rodné   zemi" už často nic neříkají.   Předváděné horoucí výlevy asi českému   divákovi přijdou přepísknuté, ale ten   vyhrocený vlastenecko-náboženský patos je   ruské (potažmo i ukrajinské) nátuře bytostně   vlastní i dnes, (natož pak v 16. století) a do   tohoto filmu tudíž bezesporu patří. Stejně   jako drastické scény mučení a poprav, z   jejichž realistického ztvárnění jde až   hrůza. A právě proto si tohoto Tarase Bulbu   cením výš, než jeho americkou, příliš   zromantizovanou verzi.

P.S. - jen malé   připomenutí, kdo to vlastně oni kozáci byli:   jejich české pojmenování, budící dojem   jakýchsi chovatelů koz, je zcela mylné a   zavádějící. Kozáci, neboli správněji   "Kazaki" (což v turečtině znamená   cosi jako "dobrodruzi"),tvořili jakýsi   přechod mezi sedláky - nevolníky a   šlechtickým stavem. Byli to svobodní lidé,   hrdí a nezávislí ozbrojenci, trávící   většinu svého života v boji. Jejich   střediskem byla od 16. století Síč, opevněná   osada za řekou Dněprem. Jeho peřeje, rusky   zvané "porogy", tak daly vzniknout   názvu Záporoží. Bojovné a svobodymyslné   kozácké svazy mnohokrát povstaly proti útlaku   a bezpráví a v postatě se nikdy a nikomu   nepodařilo je úplně zlomit.

opäť Rusí nesklamali. bol to dobrí film.   všetko však bolo drastické. nuž scény a   popravy boli také. Chorý bol ten vodca Kozákov   - ataman, ten zabil svojho synačika. Nič proti   láske, ked sa zamiloval do dcéry mazovského   vojvody. Nuž to je láska. A ten oženený Kozák   bol i hrdina. Ale vraždiť vlastných ľudí -   kozákov v bojil. A ani ten mazovský vojvoda   nebol v poriadku na hlavu. Uvažovať zabiť svoje   vlastné jediné vnúča?

Rusi už neraz potvrdili, že nakrúcanie svojich   historických filmov im nesmierne ide. Herecké   obsadenie tu nie nie je príliš známe, predsa   jednotlivci tu odviedli presvedčivé herecké   výkony. K tomuto filmu bol napísaný kvalitný   scenár. Samotný dej vyzeral dosť reálne,   dôležitým faktorom bolo, že nič tu nebolo   prehnané. Bojové scény tu boli celkom   obstojné.

Taras Bulba-kozacky patriot
Zaujimave spracovanie Gogolovej poviedky Taras   Bulba,ktorej dominuje herecky vykon Bogdana   Stupky,oku lahodiaca polska herecka Magdalena   Mielcarz a silny vlastenecky motiv,v ktorom Rusi   nezaostavaju za Americanmi ani o centimeter.Kozaci   boli tvrdi chlapi a nebali sa nikoho okrem   zrady,co je vo filme permanentne zdoraznovane,ale   preco nie.Hlboky dojem vo mne zanechala scena   mucenia a popravy Tarasovho starsieho syna a silny   zaver filmu,ktory vsetkym doporucujem.Zabavnou   formou sa mozete dozvediet nieco o diele velkeho   dramatika a to sa pocita : ) Kto si najde o tomto   diele viac informacii na nete mozno bude trosku   prekvapeny...