The Frame

THE FRAME
Hrdinové televizních seriálů se   nečekaně potkají prostřednictvím televizní   obrazovky. Žijí ve stejném městě, ale nemohou   se potkat. Vidí se jen na své obrazovce, ale   mohou se navzájem ovlivňovat a měnit své   osudy.

Tento velmi zajímavý příběh není   určen pro každého. Zamýšlí se nad otázkou,   zda jsou naše osudy dopředu dané. Opravdu   existuje nějaká vyšší moc, která nás   řídí. Je nějaký bůh, nějaký scénárista,   který určuje, co se s námi stane a my jsme jen   loutky v jeho rukou a nemáme žádnou moc své   osudy změnit, nebo je náš život plně v naší   režii a my jsme jediní a opravdoví strůjci   svého štěstí. Myšlenka je určitě hodně   zajímavá, ale provedení silně pokulhává.   Věřím, že zpracování takto těžkého a   silně filosofického námětu není nic lehkého.   Film balancuje na hraně artového snímku, ale   marně se snaží dosáhnout smysluplného   závěru.

Zpracování tak slibného tématu   mi přišlo dost zkratkovité a odbyté. Film se   tvůrcům zřejmě tak úplně nepovedl a je   velká škoda nevyužitého potenciálu. Přesto   hodnotím neotřelý námět a odvahu k jeho   realizaci. ©

Život píše seriály aneb dokud nás epizody   ne(rozdělí)... Tak nějak bych viděla   nekonformní pokus o znepokojující rozebrání   reality, který mě svým stylem vedl k   podezření na dílo s podpisem Gaspara Noého   ještě před duševní poruchou... nakonec má   Jamin Winans jen podobný rukopis s citem pro   fantastický obraz a úžasný hudební podkres.   Kdo stejně, jako já, občas vidívá fakt divný   věci (a lidi), nebude mít až takový problém   pochopit Winansovu symboliku sdělení, umocněnou   dvojicí, na kterou se opravdu dobře dívá a   třeba leckoho napadne prolítnout své vlastní,   zpackané epizody - pak už jen propustit   scénáristu a dopsat si šťastnější konec   poslední řady... neplatí pro diváky   "Růžovky", ti už svou pravidelnou   dávku emocí dostávají, ty skutečné by je   mohly i zabít.