Titanic

Osud Titaniku se za druhé světové války velice   hodil nacistické propagandě, a tak byl natočen   čistě nacistický propagandistický film, který   měl propagovat německou nadřazenost a   kritizovat britsko-americký kapitalismus, který   za katastrofou stál. Podle pramenů si film   objednal přímo nacistický ministr propagandy   Joseph Goebbels. Za tímto účelem byl do   příběhu vložen fiktivní německý důstojník   Petersen, který byl vylíčen jako největší   hrdina, aby plně kontrastoval s údajně   zbabělými britskými důstojníky, kteří byli   viníky katastrofy. Film se promítal po celé   okupované Evropě, tedy včetně Protektorátu   Čechy a Morava, paradoxně však kromě   samotného Německa. Že prý, aby nebyla   podkopána válečná morálka. Kvalita filmu tomu   tedy musela odpovídat. Natáčení bylo   precizní, a tak se film má čím chlubit po   herecké i technické stránce. V této oblasti   skutečně není co vytknout. Na některých   místech je však patrná změna režiséra.   Původní režisér Herbert Selpin byl během   natáčení zatčen za kritiku německého   válečného úsilí a byl nahrazen Wernerem   Klinglerem, který na něj sice navázal vkusně,   avšak byť se určitě snažil sebevíc, místy   to poznat stejně je. Film je tedy neodmyslitelně   obalený nacistickým propagandistickým nátěrem   a podle toho se na tento film také dívá. Tolik   let po skončení druhé světové války   samozřejmě shlédnutelný je, ale je třeba se   na to právě dívat ne jako na poměrně   kvalitní dílo, ale především pro jeho   historický kontext v rámci propagandistických   cílů. Možná si tak lépe uvědomíme, že se   od té doby v politickém světě toho moc   nezměnilo.

Film se hlavně udržuje v paměti milovníků   filmu z důvodu tehdy dokonalých triků Ernesta   Kunstmana. Jeho stejné trikové sekvence byly   později použity v roce 1958 v britském filmu   "A Night to Remember". Jinak jde opravdu   o film v té době vynikajících kvalit. V   českých kinech byl uveden v roce 1943.