V plném slunci

První filmová verze Talentovaného pana   Ripleyho. Jakmile přijde první zvrat, nabere   snímek neskutečnou dramatičnost, gradaci a   napětí, atmosféra by se dala krájet a   infarktové šoky fungují na jedničku! Alain   Delon je devízou celého filmu, krásná Marie   Laforêt (známá z Belmondovek Veselé   velikonoce, Policajt nebo rošťák nebo   Mrchožrouti) zde debutuje a trojici doplňuje   skvělý Maurice Ronet. Tohle herecké trio   bohatě stačí, aby v pohodě utáhlo celý film.   Přesto tu šéfuje Delon, bezpochyby největší   hvězda francouzského filmu a já mu díky jeho   charismatu podvědomě dokonce i fandil, i když   postava, kterou hrál byla pěkně chorá. Díry   remasteru jsem si tenhle špičkovej biják   dokonale užil! S odstupem jednoho dne po   shlédnutí, pálím za pět!

Takové filmy se už netočí a i kdyby, kdo by   mohl nahradit mladičkého Delona? V roli Toma je   to pořádný syčák a stejně jsem mu držela   palce,jenomže za chyby se musí platit.Nevím,   proč tomuto krásnému snímku nedávám   desítku...

Vidět stejný film v různém obsazení - to je   opravdu zajímavé porovnání, jak to dotyční   herci (Delon a Damon) po řadě let (více než   padesát) dokáží zobrazit.Stejný scénář,   ale pokaždé je ten film jiný a to je na tomhle   filmu právě to zvláštní, co vás zaujme, v   čem jsou dva různí herci jiní. Mně Delon na   tu dobu docela sedí.

Mladý Alain se zhostil role skvěle nevím proč   ale místy jsem mu fandil aby mu to vyšlo. Na   konci se ukázalo že ne všechno udělal   pořadně jak měl v plánu.

Dva a půl roku po shlédnutí Minghellovi verze.   Asi rok po přelouskání předlohy od Patricie   Highsmithové. Setkávám se s Tomem Ripleyem   potřetí. A i tentokrát to bylo příjemné   setkání (jelikož Tom naštěstí nenašel   odvahu aby z obrazovky slezl ke mě :-)   Ale...
Říkejte si tomu rouhání, zaujatost,   neschopnost docenit filmové klenoty staršího   data, ovlivnění skutečností, že jsem viděl   Talentovaného pana Ripleyho dříve či cokoliv   jiného chcete. Přes to všechno totiž budu   tvrdit, že Minghellův film je o třídu lepší.   A v první řadě za to může Matt Damon.   Neodvažuji se sice srovnávat Damona s Delonem,   dost dobře to ani nejde, ale podle mého   skromného názoru se na tuhle podivnou figurku   hodí přeci jenom podstatně více. Literární   Tom nebyl žádný krasavec, podobně jako ten   Damonův. To se o Delonovi říci nedá a to je   to, co mi asi nejvíce vadilo. Nechci tvrdit, že   svou roli nezvládl, naopak si počíná velmi   dobře, jenom to má se svým obličejem u mě   trochu těžší a proto taky na Damona ztrácí   (jasně, on byl první a blablabla). Původně   jsem tipoval, že Alain Delon se objeví v roli   Philippa, která by mu podle mě sedla naprosto   dokonale. Ale kdo by pak hrál Toma, že?
Jinak   si jsou oba filmy ve většině klíčových   částech příběhu až překvapivě podobné,   kdo by to byl řekl, že ano? Oběma se daří i v   té nádherně barevné Itálii padesátých let   budovat velmi příjemně mrazivou atmosféru (u   obou však mrazivou zcela odlišně), která   dokáže lehce srazit žár poledního slunce   kdesi na moři za Mongibellem. Jiná je prakticky   jenom pointa, která se liší od té knižní.   Je povedená i když se díky ní vlastně   dostavuje happyend. Skoro teda.
Film to   samozřejmě není vůbec špatný, jenže   Minghella nasadil laťku příliš vysoko na to,   abych ho dnes dokázal ještě plně docenit. Je   mi líto, ale ani tu sedmičku nedám. Už teď   (cca po týdnu) si totiž vybavuji jenom pár   střípků. Talentovaného pana Ripleyho si   naproti tomu i po těch letech vybavuji téměř   se všemi detaily...

V plnem slunci
Skvely mladicky Alain Delon, bez herecke skoly   zvladl skvele psychologickou postavu,po letech   stále umelecky vynikajici dilo, je to lahůdka,po   zhlednuti dnesnich terminatoru,avataru,draculu, i   když proti temto filmum nic nemam,podivam se rada   tez,ale 6O leta byly filmy mého mladi,ma to svou   romantiku,italsky neorealismus Visconti, de   Sica,Bertoluci,ale i americke filmy Bily Wildera a   Orsona Wellse a další...dnesni generace se   spokoji s thrillery,a upirskymi tematy,opet,nic   proti,ale umeni jako by se vytrácelo, nu coz,snad   se to zase zlepsi.....

Zatížená oblíbeným "panem Ripleym"   nedokážu plně docenit kvalitu tohoto snímku,   původně jsem čekala, že Alain Delon bude   Phillipem, typově by mu odpovídal víc, nakonec   jsem dala za pravdu tvůrcům, za prvé byl   skvělým Tomem a za druhé bych si ho tolik   neužila. S nadšením jsem uvítala krásnou   tvář Romy Schneider hned v úvodu, v domnění,   že její postavou bude Marge, bohužel se jednalo   o nepochopitelný komparz, či co:-(. Celkově mi   u přátelství Phillipa a Toma chyběla málo   vykreslená pěna dní, která tolik podtrhovala   atmosféru remaku, odpudivá Tomova vlezlost i   rafinovaně stupňované pnutí mezi oběma muži,   vlastně mně chyběli všichni z roku 1999, za to   jsem však byla částečně odškodněná   procházkou po rybím trhu - detaily Delonovy   tváře v tu chvíli vyjádřily všechno -   kouzelná scéna...

Delonovo pozdější hvězdné období mi nijak k   srdci nepřirostlo, ale ve svých začátcích byl   opravdu výborným hercem a o zajímavé role   neměl nouzi. Film V plném slunci to dokazuje.   Remake Talentovaný pan Ripley jsem zatím   neviděl (doženu), takže nemůžu srovnávat,   ale tahle neokázalým napětím nabitá studie   chorobné ctižádosti, "dokonalého"   zločinu a jistě meloucích mlýnů odplaty je   opravdu povedená. Pasáže odehrávající se na   lodi mi svým podpovrchovým napnelismem   připoměla Polanského Nůž ve vodě, i když tu   šlo samozřejmě o něco jiného, ne tak   intelektuálně šifrovaného a celkový průběh   děje, v němž se pomalu ale neúprosně hroutí   zločinecké plány, zase odkazuje k Hitchcockovi.   Kvalitní, chytrý thriller, který zestárnul jen   minimálně.

když se něco má zkazit, tak se to zkazí
Jeden ze základních Murphyho zákonů, zde   převedený do geniální praxe. Opět jeden z   filmů, ke kterým se jakákoliv recenze píše   jen velmi těžce. Chválit totiž není nutno,   ten film se chválí sám, a vytknout v podstatě   není co. Před pár lety jsem viděl film   "Talentovaný pan Ripley". Nadchnul mě:   fantastická zápletka, rozehrávání a   rozvíjení osobnosti hlavní postavy - prostě   úžasné. A teď najednou jsem natrefil na   snímek, který vznikl o čtyřicet let dříve a   jehož je vlastně "Talentovaný pan   Ripley" remakem. Po jeho zhlédnutí mi   nezbývá, než konstatovat, že předloha, byť v   poměrech filmového průmyslu o několik   světelných let starší, je ještě mnohem a   mnohem lepší, než zmiňovaný remake.   Přestože se jedná o jeden z prvních filmů   sáhodlouhé filmografie Alaina Delona, vystupuje   tady už jako Pan herec. Za zmínku stojí i   několikavteřinová sekvence Romy Schneider,   přestože ta už v době vzniku nebyla úplnou   filmovou novickou. Ale i všichni ostatní   protagonisté odvedli poctivý a přesvědčivý   kus řemesla. Maurice Ronet i krásná Marie   Laforet. Jednoduše skvělý příběh,   bezkonkurenčně krásné prostředí a v   neposlední řadě i NĚCO, co dává thrilleru tu   pravou chuť a co i těm dnešním ve velké   míře chybí. Nic naplat, jak francouzi, tak   italové jsou nesporně velcí gurmáni a kořenit   prostě umí. A to nejen v gastronomii, ale jak   vidět, i v kinematografii. Film bylo donedávna   dost problematické sehnat, ale jelikož se   nedávno objevil na televizní obrazovce, jistě   si jej seženete. Alespoň já to každému   skutečnému filmovému fandovi doporučuji.

Není nad kamarádství, když jeden má hodně   peněz a druhý nemá nic, kromě velkého plánu,   jak k těm penězům přijít, ale již s pomocí   vraždy. Na začátku se zdálo, že je dokonalá,   ale někdy boží mlýny melou pomalu...