Životní trefa

Další snímek Netflixu s BLM   lebensbornem. Tentokrát se   sportovní tématikou o   objeveném talentu a snaze   trenéra z něj něco udělat.   Ano. Už zase. A je to   nadmíru nevýrazný film. To   je tak, když se chrlí   snímky ohromnou rychlostí   bez povšimnutí, že je to   už dávno na úkor kvality.   Hlavně tomu nepomůže   typická netflixovská   propaganda jedné rasy, kde   má bilý trenér černou   manželku, se kterou má   mulatku, která je navíc   černější než matka. No   jasně. Trenér je podivín se   svými životními marasty   snažící se vytrénovat   dalšího podivína s talentem   na basketbal. Ten je rasově   také běloch. Záměr? To se   později ukáže. Jejich   charakterových podivností je   tolik, že jde onen basketbal   spíše do ústraní, čímž   vyznívá jen jako bohapustá   kulisa v pozadí. Vážně to   má být sportovní film?   Závěrečný basketbalový   zápas je ten nejhorší, co   kdy bylo k vidění. A ty   rasistické urážky černého   protihráče už jsou teprve   za hranou. Obráceně to být   nemohlo? Aha, to už by   rasismus skutečně byl, jak   známe z reálného života z   fotbalu. Ano, takže bílá   rasa hlavní postavy je   skutečně záměr. Jako celek   naprosto vyumělkovaný film   postrádající živost,   nadhled, sportovní nadšení   a nějaké ponaučení. Takže   nic než další zbytečný   film.

PROCESOR!
Snímek celkem hezky ukazuje,   jaká je to řehole. Pro   všechny co závidí   sportovcům jejich prachy, že   je to srandička, stačí   trocha talentu a je to.   Sandler je dobrej herec a mam   ho rád. Vážná role mu   sedí a to je dobře. Ne, že   by mě komedie s ním   nebavily, ale proč si ho   zbytečně zaškatulkovat. Jen   mi přijde na basket trochu   malý. Film se dále snaží   ukázat, kolik lidí se na tom   všem podílí a kdo vlastně   tahá za nitky. Bez servítek   ukazuje nahou pravdu, že   rozhodují vždy   privilegovaní sráči, co   klub zdědili po tatíkovi a   ničemu nerozumí. Bože, jak   já nesnáším tuhle   nabubřelost, když si někdo   myslí, že je něco víc.   Čekal jsem nějaký klišé a   dočkal se. Ale nebylo ho tam   zase tolik. Od snímku jsem   toho moc nečekal a   příjemně mě překvapil.

Basketball fajnšmekrs only   aneb co udělá s hráčem   psychika. Zápletka není   složitá. Náborčí hledá   hráče, najde ho, vychová   ho, vrazí do něj svoje   prachy a už to vypadá, že o   všechno přijde... Klacků   pod nohama hromada, ale   rodinné zázemí na   jedničku. Ani jedna soulož.  
Díky dabingu Saši   Rašilova máme k dispozici   suchý Sandlerovský humor a   to je asi tak jediné   pozitivum filmu, protože   košíkovou a její hveždy   nejsem s to oceniti. Takže   vícenéně nuda v Brně.