Znamení raka

POZOR SPOILER

Pondělí: Toto ráno v nemocnici bude jiné, než kdy jindy. Vrchní sestra hlásí, že se budou malovat pokoje a natírat okna, což přinese spoustu potíží. Také se má konat konference, na kterou se sjedou světové kapacity. Když pak proběhne vizita a návštěvy, nese se nemocnicí křik. Sestra totiž nalezla mrtvolu na pokoji lékařů. Evidentně jde o vraždu. Obětí je doktor asistent MUDr. Josef Hahna, který udržoval poměr s dvěma ženami najednou. Jednou byla doktorka Marie Nováková, druhou sestra Jiřina Kotová. Mohla zabíjet některá z nich ze žárlivosti? Na místo ihned přijíždí muži zákona. Začíná velké vyšetřování. Při něm se přijde na pacienta Zímu, který celé dny vysedával před dveřmi, za kterými k vraždě došlo. Asi viděl i vraha, ale má demenci a nemůže si vzpomenout.

Úterý: Docent se snaží vysvětlit Marii, že klidně mohl vraždit právě Zíma, sklerotik totiž nemusí mít důvod. To se Marii vůbec nezdá. Ta si navíc vzpomene na to, že jí trafikant vyprávěl, že u něj kupovala Hošková cigarety v rukavicích od krve. Marie jde pátrat, ale nalézá rukavice naprosto čisté.

Středa: V nemocnici se začíná podezřívat už i stařičký profesor. Pacient astrolog Hejna jmenuje tři podezřelé - na základě jeho výpočtů dle hvězd. Jsou to Zíma, Prokopa Vlčková, melancholička z ženského pokoje, a jako poslední - doktorka Nováková. Podezřelých tedy stále přibývá. Mladá čekající asistentka Hošková vysvětluje, jak to bylo s těmi rukavicemi. A do toho umírá Zíma, za trošku podivných okolností. O příčině má rozhodnout až soudní pitva. Jenže mrtvola mizí...

V nemocničním prostředí je zavražděn doktor Hahn (Josef Langmiler) a jeho vražda rozpoutá kolotoč, kdy podezřívá jeden druhého a nikoho nenapadá, jaký měl vrah motiv. Starý pacient Hejna (Eduard Kohout) se zabývá astrologií a vše co se uděje, předpoví podle planet a hvězd. Nezůstane při jedné vraždě.

Kriminalisté tápají a mrtví přibývají. Pacientka navštěvuje (Míla Myslíková) na noc pokoje doktorů a profesor (Zdeněk Štěpánek) uklidňuje doktorku Novákovou (Zora Božinová), že všechno bude dobré. Dr. Nováková dává střípky mozaiky dohromady a vychází jí profil pachatele. Pacientka, která se dozvěděla, že umírá na rakovinu, se mstí světu. Při dalším pokusu o vraždu, která se jí nepodařila, končí svůj život skokem z okna.....

Obyčejné ráno v obyčejné nemocnici. Doktorka Hošková hlásí, že noční služba byla klidná, a primář připomíná, že další den přijedou zahraniční delegáti genetické konference, která začne o další den později. Hlavní referát má mít doktor Hahn, který na tuto příležitost čeká už několik let. Stejně poklidně probíhá i hlavní vizita, protože těžce nemocní jsou na oddělení pouze tři. Starý pan Kodýtek, silně sklerotický Zima a dvaadvacetiletá Prokopa Vlčková, která umírá na rakovinu. Přestože jí zbývá už jen několik týdnů života, lékaři ji uklidňují, že jde jen o vleklou infekci. Všechno však není tak poklidné, jak se na první pohled zdá. Nejprve dojde ve služebním bytě doktorky Novákové k roztržce mezi ní a jejím milencem, doktorem Hahnem, jako vždy kvůli lékařově slabosti pro mladé zdravotní sestřičky. Později téhož dne je Hahn nalezen v kanceláři mrtev. Na místo vraždy přijíždí policie, rozjíždí se vyšetřování. Vyslýcháni jsou lékaři, sestry i pacienti a postupně se vynořuje stále více podezřelých, z nichž každý měl buď motiv, příležitost, nebo se v době vraždy a krátce po ní choval podezřele. Před kanceláří, kde byl lékař zavražděn, sice seděl na židli Zima, těžký sklerotik si však vůbec nic nepamatuje. Navíc v noci nečekaně zemře a jeho mrtvola za podivných okolností zmizí z pokoje.

Zdroj: Nova

Dívat se na své spolužáky z výšky nemusí být vždy jen příjemné. Radkovi přezdívají Bidlo. Je mu čtrnáct let, je dobrý žák, ale bez zájmu o tělovýchovu a sport. Právě se konají místní kola spartakiádních soutěží a Radek by rád zaimponoval své spolužačce...Zarámování spartakiádou v roce 1985 zůstalo nakonec jen formálním prvkem, převážil dynamicky nasnímaný obrázek ze života dospívajících.

Zdroj: Film Europe Media Company

Ve svém prvním celovečerním projektu se Juraj Herz projevil jako originální autor se smyslem pro vytříbený styl. V souladu s románovou předlohou Hany Bělohradské Poslední večeře vybudoval na půdorysu kriminální zápletky pochmurnou atmosféru plnou podezření a zoufalství. Znamení Raka (1966) se odehrává v nemocnici, kde se odehraje zločin. V inspekčním pokoji kdosi zavraždí doktora Hahna – a vzhledem k lékařově pověsti donchuána počet podezřelých utěšeně narůstá... Neobvyklé prostředí zabydlel Juraj Herz bizarními figurkami, mezi nimiž vyniká postava těžce nemocné Prokopy v podání Ivy Janžurové. Znamení Raka čelilo řadě problémů, jež Herze donutily i ke změnám v postsynchronech a vypuštění řady sexuálně explicitnějších scén. Proti filmu navíc protestovali lékaři, jež rozhořčila zvláště postava nekvalifikovaného doktora-komunisty (Ilja Prachař).

Zdroj: NFA

To ráno začalo v jedné velké nemocnici jako každé jiné. Hlášení noční služby, velká ranní vizita... V atmosféře všedního nemocničního dne jsou představováni aktéři příběhu. Lékaři, pacienti, nemocniční personál. Je zřejmé, že vztahy - pracovní i osobní - jsou propletené a nikoliv bezkonfliktní. Nemocniční ticho pak přeruší zoufalý výkřik. Přijíždí kriminálka, oddělení vražd.

Takto by se dala shrnout expozice filmu Znamení Raka, který podle románu Hany Bělohradské Poslední večeře natočil v roce 1966 režisér Juraj Herz. Byl to jeho první celovečerní hraný film (jako samostatný režisér debutoval středometrážní „surovou groteskou o relativitě hodnot" Sběrné surovosti, kterou uvidíme v rámci cyklu KINO'60 v září) a ve své době zaznamenal u diváků i kritiků poměrně velký úspěch.

„Není to konvenční detektivka. Je to spíš psychologický příběh, který se odehraje uvnitř nemocnice, mezi lékaři a pacienty víceméně bez podstatných zásahů detektivů. Lákalo mě natočit takový film, který by byl postaven na hereckých výkonech. Říká se totiž, že mladí režiséři sázejí všechno na přírodní typy, neherce, a že by se skutečnými herci ani neuměli pracovat. Rád bych tento názor - povede-li se film - vyvrátil," poznamenal tehdy režisér. Jeho film opravdu vychází z jiných zdrojů, než nastupující „nová vlna", především ve své formanovské podobě. Na druhou stranu je však Herzův rukopis moderní, ve způsobu vyprávění i vytváření atmosféry zcela vzdálený tradičnímu pojetí detektivního či kriminálního příběhu, jak se u nás rozvíjel od konce padesátých let.

Znamení Raka je umnou kriminální rošádou, labyrintem vztahů a významů s přesahem jak do hlubší psychologie postav, tak do společenské kritiky. Jistě i dnes stojí za zhlédnutí - už jen kvůli výborným hercům a suverenitě režisérově, jehož cit pro formu již předznamenává pozdější oslnivou virtuozitu Spalovače mrtvol.


ZDROJ: Cinema