Lillian Gish

Lillian D. Gish se narodila 14. 10. 1893 ve Spriengfildu ve státu Ohio, a měla ještě mladší sestru Dorothy, která se také později stala herečkou. Její rodina měla francouzské a anglické předky, dokonce se hovořilo o německé babičce. V době, kdy byly obě sestry ještě malé, opustil je otec, a jejich matka, Mary McConnellová, začala hrát v místním divadle a přijala umělecké jméno Mary Gish. Později se u divadla ještě jako dívenky uplatnily Lillian i Dorothy. Občas si obě přivydělávaly i jako modelky na přehlídkách. Když bylo Lilian 16 let, pomohla jim herečka Mary Pickford a obě sestry představila režiseru D.W. Griffithovi. Tím jim neskutečně pomohla, a obě dostaly smlouvu u společnosti Biograph Studios. Především Lillian se stala zakrátko milovanou americkou herečkou.

Své první role dostaly obě sestry v Griffithově filmu An Uneseen Enemy - 1912 a Lilli, jak jí její přátelé říkali byla hvězdou snad ve všech úspěšných Griffithových filmech. Hrála především v dramatech, jako Zrození národa - The Birth of a Nation - Elsie, Intolerance, Broken Blossoms, Way Down East, and Orphans of the Storm, Zlomený květ, Děti velké revoluce apod. Všechny tyto filmy byly v době němého filmu distribuovány i u nás a Lilian měla své příznivce a obdivovatele po celé Evropě. Gishová se režíjně poddílela na filmu Remodeling Her Husband v roce 1920. Rokem 1925 přechází ke studio Metro Goldwyn Mayer, ale po třech letech smlouvu ukončila. Snad také proto, že se na plátno dostala nová hvězda MGM Greta Garbo. Film Wind natočený pro Metro v roce 1928 je považován v současnosti za jedno z nejlepších děl v éře němého filmu.


Příchodem zvukového filmu se ve 30-40tých letech nezaznamenalo pro Lilian nic převratného. S hlasem a vyjadřováním se neměla problémy, protože měla průpravu již z divadelní scény, takže působivě hraje například Ofélii v Hamletovi – rok 1936, ale svou práci už přenáší spíše do divadla. I tak dostala velkou řadu nabídek do filmů jako např. Jih proti severu, role matky Scarlett O´Hara - Ellen. Film - Souboj na slunci a nádherná herecká příležitost, a k tomu nominace na Oscara za vedlejší roli – 1946, role starostlivé pěstounky v drama - Lovcova noc 1955, a nebo z jiného ranku - komediální film Svatba s Miou Farow a Geraldine Chaplin z roku 1978. V roce 1971 získala zvláštní, čestnou cenu akademie - Honorary Academy Awards za vyjmečné zásluhy o rozvoj filmu.

Film Trip To the Bountiful, muzikál Anja a ztvárnění císařovny Marie Fjodorovny, to je jen krátký výčet rolí Gishové. Spolu s další legendou filmového plátna Bette Davis spolu hrají v drama - Srpnové velryby 1987, kdy měla Lili už téměř 89 let, se veřejnost i kritika po právu domnívala, že bude nominována na Oscara. Nestalo se. AFI zařadil Lillian Gish ve svém hodnocení na 17. místo žebříčku největších ženských hvězd všech dob, a před tím v roce 1984 získla opět od A F I cenu za celoživotní úspěch.

Manželskou instituci neuznávala a jednoznačně dávala na vědomí, že je jí milejší role herecká, než manželská. Měla několik partnerů, jako byl producent Charles Duell, kritik, a redaktor George Jean Nathan. Byla velkou republikánkou, a velmi se politicky angažovala.
Se svojí sestrou Dorothy – Dotty a herečkou Mary Pickfordovou, zůstaly přítelkyněmi až do konce života. O něco později se do trojspolku přidala i herečka Helen Hayesová (např. role staré dámy Ady Quansetové v Hayleyově zfilmovém Letišti).
Lillian Gish zemřela v New Yorku dne 29.2.1993 doma ve spánku v necelých 100 letech, a je pohřbena se svou drahou mladší sestrou Dorothy, která žila v letech 1898-1968. Obě jsou uloženy v kostele Sv. Bartoloměje na Manhattanu. Její majetek čítající miliony dolarů byl převeden na fond pro oceňování vyjímečných uměleckých kvalit.



Marta Holubova-clara.bow

Autor: clara.bow

Lillian Gish je jedna z nejvýznamějších amerických hereček němé éry. Ve filmu začínala v roce 1912 (An Unseen Enemy) a poté hrála ve spoustě dalších filmů. Byla blízkou přítelkyní G. W. Griffithe a pod jeho vedením hrála i v jeho nejznámějších filmech Intolerance, Zrození národa a hrála také hlavní roli v dramatu Zlomený květ.

Po nástupu zvukového filmu už nehrála tak často, ale od 50-tých let začala spolupracovat s televizí.

Z filmových rolí ve zvukovém filmu jsou nejznámější filmy Noc lovce, Duel na slunci a Komedianti.

V roce 1972 dostala Oskara za celoživotní dílo. V roce 1987 hrála ve svém posledním filmu s Betty Davisovou Srpnové velryby. Její herecká kariéra trvala neuvěřitelných 75 let.

V roce 1920 spolurežírovala komedii Remodeling her Husband.
Po celý život zústala svobodná a bezdětná, ale spekuluje se o jejím blízkém vztahu s Griffithem. Její sestra Dorothy byla také herečkou.

Autor: nick4