Černá kočka

Lucio Fulci a jeho vizuální hororová podoba.   Edgar Allan Poe se stal klasikem hrůzostrašných   povídek a neunikl pozornosti ani Fulcimu. Pro   svá gore kouzla si však dovolil jisté úpravy.   Záběry na temné či vyděšené oči vkusně   umocňují temnou atmosféru, čemuž přispívá   i povedený italský styl hudby. Ve své době   děsivý horor, dnes spíše poutavý temný   thriller. I zde se zub času pořádně zakousl.   Některé pasáže děje již vyznívají krapet   nezajímavě až nudně, ale v žánru klasiky se   stále jedná o vcelku honosné dílo.

MŇAUUUU
Tento film byl úplně můj první, který jsem si   koupila od Filmagu. V té době jsem ještě   Fulciho neznala, nevěděla jsem jak vypadá ani   jaký má filmy. Myslela jsem, že to bude dobrý   a zajímavý film, ale nebyl. Moje zklamání bylo   dost silné, ale stejně sem si koupila ještě   několik jeho filmů, abych zjistila, jestli je   opravdu tak špatný režisér. Kromě Aenigma,   jsou jeho filmy totální propadáky. No zpátky k   Černé kočce. Byl by to vydařený kousek,   ovšem kdyby se nedostal do rukou Fulciho.   Strašný příběh, nudní herci a skoro žádný   vraždy. Dávám tři hvězdičky za tu krásnou   černou kočičku. Víc si ale tento film   nezaslouží. Je mi líto. Jestli jsem tento film   nějak urazila, tak mi to odpusťte, ale řekla   bych, že si to zaslouží

Dobrý film Luca Fulciho plný tajemné   atmosféry.Rozhodně ta kočka byla pěkná s....   takovou by doma nechtěl nikdo.

Poměrně dost zajímavý námět. Škoda, že   realizovaný v béčkovém stylu. Podobné filmy   jsou už dnes kultovní. O co jde? O sérii   vražd. Bohužel, pro diváka už ne příliš   záhadnou. O co jde dál? O krimi příběh, kdy   se protagonisté příběhu chovají nereálně a   nelogicky, tak, jak jim určuje mizerný   scénář. Už jste někdy zkusili hasit požár   polštářem s prachovým péřím? Naši   hrdinové ano. Už jste se snažili chovat tak,   abyste spadli z výšky na ocelové hroty? Naši   hrdinové ano. Původně jsem nechtěl tento film   ironizovat, ale ono to nejde. Fulci byl sám   milovníkem svého žánru. Ani v tomto filmu   nechybí křečovitá umírání, pěna u huby u   umírajících, odhalená ňadra oběti, atp.   Chvílemi to v ději vypadalo, že tvůrci   nevědí kudy kám. Tak nám příběh doplňují   sekvencemi s Hitchcockova snímku Ptáci. A konec   filmu? Ten stojí také za starou bačkoru.   Snímek mám ve své filmotéce dvakrát, a to   proto, že vždycky z nějakého filmového   časopisu na mne vypadlo jeho DVD. Dobrovolně   bych si jej nekoupil.

Záběry kočky jak z přírodopisného dokumentu   a zajímavé pohledy kamery z kočičí   perspektivy. Děj a zápletka je ovšem dosti   slabá, důmyslně vraždící kočka   ovládající navíc hypnózu je už přes   příliš a aby se dospělý člověk neubránil   útočící kočce taky. A ty atrapy netopýrů,   uvázaných na provázcích, by byly vhodné tak   akorát do pohádky na školní besídce. Na   druhou stranu, objektivně vzato, ve srovnání s   ostatními hororovými béčky, jsem se dodíval   do konce a nebyl jsem z tohoto „uměleckého   zážitku znechucen.