Muž jménem Ove

Za posledních deset let se na severu Evropy   točí asi opravdu nejlepší filmy. Hodně je   zmiňována předloha filmu, při příští   návštěvě knihovny nebude opomenuta. Postava   Oveho je mi sympatická od začátku a to i s   těmi zápornými vlastnostmi a jeho vnitřním   vztekem. V něčem sdílíme podobný osud a   podobnou povahu. Jeho nasranost pochází z jeho   životních zkušeností a proto se s ní divák   lehce ztotožní. Tentokrát mi v příběhu   nevadí ani dvě vyprávěcí roviny, ale ta   současně je mi sympatičtější. Na můj vkus   je toho dojímání příliš, ale dá se snést.   Není to ta sentimentalita, kterou se snaží   tvůrci filmů divákovi zalíbit. Hlavní postava   Ove je senzačně zahrána. Jeho pokusy o   předčasný odchod ze života provází celý   film, skončí vždy jen náhodnou shodou   okolností.

Film ještě o chlup horší než kniha.   Viditelná snaha některé slabá/slepá místa   knihy vyřešit, ale většinou k horšímu.   Nezvládnuté scény, totální nevyužití   filmových prostředků, zmrvený střih (chápu,   že švéďákum zrovna moc nenasněžilo, ale jde   to nějak řešit - viz. třeba Tři oříšky pro   Popelku - nebo alespoň pohlídat, ať se ve   stejných místech otrocky nestřídají scény   sněží/sníh a bez sněhu), dialogy nasázené   ze vzduchu. Až upjatě okatá úplatnost   čtenářům bestselleru. To, že někdo píše   populární blog či sloupek neznamená, že bude   umět napsat kloudnou knihu. Potažmo pak ani   nemusí vzniknout kvalitní film. Výsledkem   (knihy i filmu) je prvoplánová ždímačka na   city bez hlubšího významu, explicitní slepenec   prostého kalkulu a generických vyprávěčských   technik.

Další úžasný severský film
který jsem viděla,hluboce na mně zapůsobil   svou syrovostí a pravdou,ráda se na něj ještě   podívám,patří k mým nejoblíbenějším   ,slyšela jsem i namluvenou knihu-taktéž   úžasné a obojí takřka identické,což se ne   vždy stává

Potkáte chlapíka, který sice neumí nic jiného   než být protivný, ale vy cítíte, že v jeho   velkém srdci se skrývá neprobuzená laskavost.   A tak se s Ovem vydáte na roztomilou cestu za   hledáním jeho místa na tomto světě a ani   nevíte, jak ty dvě hodinky utekly.
A co se   týče filmařské práce? Knížku jsem nečetl,   tak pominu režii, ale soundtrack pro mě místy   až podbízivý, kamera i střih super a Rolf   Lassgård naprosto autentický.

OVE
Nejdříve jsem poslouchal audioknihu čtenou   panem Vlasákem a ta byla skvělá...proto jsem   shlédnutí filmu odkládal (bál jsem se   srovnání), ale byl jsem moc mile překvapen...